Encefalitozoonóza

Způsobuje jí parazit nazývaný Encephalitozoon cuniculi (E. cuniculi). E. cuniculi je prvok, takže nereaguje na antibiotika způsobem jakým to dělají bakterie. Zatím není znám lék, který by tohoto prvoka uměl zničit. Je to práce pro imunitní systém. Nicméně, stav některých králíků se zlepšil nebo stabilizoval při léčbě Tetracyclinem nebo Chloramphenicolem. V těle zvířete se s prvoky musí vypořádat imunita. A jestliže má králík nějakou další infekci, tak obranný systém nemusí být dostatečně schopný s E. cuniculi bojovat. Parazité se do těla dostanou spolknutím, vdechnutím, z matky na mládě.

Poté se krevním oběhem dostanou do ledvin a dalších orgánů. Cestují tělem v makrofázích - buňkách které normálně bojují s nemocí. Tento organismus může nakonec infikovat kromě ledvin i tkáně mozku, míchy a vzácně jater a plic.
Nové - nakažlivé - spory se vytvářejí v buňkách ledvin a plic a procházejí ven močí a výměšky dýchacích cest. Tyto spory nemohou růst a vyvíjet se mimo hostitele. Zvíře je po dobu přítomnosti prvoka v ledvinách pro ostatní zvířata nakažlivé. Delší dobu po napadení ledvin se může infekce dostat až do mozkových buněk. Parazité tu mohou jednoduše zůstat bez toho aby působili nějaké škody. Ale když se pokusí se množit, poškození může být vážné.

Neurologické poškození se čas od času vyskytuje, ale není možno s jistotou říci, jestli je způsobeno přímo E. cuniculi (růstem a rozmnožováním) nebo samotnou reakcí imunitního systému. Pokud je nervové poškození skutečně způsobeno imunitní reakcí, pak se poškození nervových tkání může stát chronickým problémem a může přetrvávat dlouho po tom co byli parazité zlikvidováni. Takže v některých případech ochrnutí to je jen důsledek procesu, který byl nastartován před mnoha měsíci a v současnosti už parazit v ledvinách ani být nemusí.

Spory, které se dostaly ven močí či nosním sekretem, mohou přežít až měsíc, takže ostatní králíci se mohou nakazit. Mnoho druhů zvířat může tyto prvoky přenášet, takže k nakažení jsou náchylnější králíci běhající venku.

Doba trvání infekce je pár dní až týdnů. Nakažené zvíře je nakažlivé jen do té doby, dokud prvok neopustí ledviny. Prvok je krví přenášen do dalších částí těla a zvláště do nervových tkání.

Mnoho králíků za svůj život bylo tímto prvokem infikováno, ale jen u některých nemoc propukla. Pitva zřídka prokáže aktivní parazity v ledvinách, ale může zjistit poškození na místech, kde parazité byli. Pozitivní test na přítomnost parazita (krevní test na přítomnost protilátek) pouze znamená, že zvíře bylo vystavené infekci a že nastala imunitní reakce. Neznamená to, že jinak zdravé zvíře bude mít nějaké příznaky nemoci. Krevní testy rozpoznají imunitní reakci, ale nerozliší rannou infekci od dlouhodobé nebo chronické. Infekce E. cuniculi sama o sobě neohrožuje králíkovo zdraví. Ovšem problém nastane v kombinaci s jinou infekcí, čímž se zvýší její destruktivní schopnosti. Testy na E. cuniculi mohou být prospěšné při stanovení diagnozy králíků s neurologickými potížemi. Pokud je tento prvok vyloučen, mohou se zkoumat další příčiny. Jestliže se prokáže E. cuniculi, králík by měl být chráněn před stresem a možností chytit další nemoc. Zvířata, jak se zdá, mají menší potíže přizpůsobit se ztrátě mobility než lidé. Králík, který má příznaky klinické nemoci encephalitozoonozy se může stabilizovat a žít celkem spokojeně delší čas (klidně další 4 roky). Symptomy mohou např. začít vychýlením hlavy, následovány paralýzou zadních končetin a inkontinencí.

Většina králíků, infikovaná tímto prvokem, neprokazuje žádné klinické příznaky. Nicméně existuje doporučení aby obchody se zvířaty a pořadatelé výstav zavedli takové opatření, díky němuž by se mohla vystavovat či prodávat jen zvířata serologicky negativní na E. cuniculi.

Pramen:
http://www.rabbit.org


Zpět na hlavní stránku