Pasteurelóza

Bakterie Pasteurella multocida je přítomna v králících a je odpovědná za mnoho infekcí. Nejznámější je infekce dýchacího traktu. Nicméně pasteurella může být kultivována z kožních hnisavých ložisek, infekcí močové a pohlavní soustavy a infekce středního/vnitřního ucha.
Příčina nemoci závisí na virulenci kmenu bakterií, který je přítomen a na odolnosti hostitele. Klasické klinické příznaky rýmy nejsou většinou zjistitelné u králíků pod 12 týdnů věku, vzhledem k přítomnosti mateřských protilátek. Také je třeba přihlédnout k tomu, že nosní dutiny mladého králíka jsou nedostatečně vyvinuty na to, aby umožnily kolonizaci bakterie. Současná přítomnost Bordetella bronchiseptica v dutinách usnadňuje kolonizaci Pasteurelly. Ne všichni králíci, kteří jsou nositeli Pasteurelly onemocní. Někteří přirozeně eliminují infekci, zatímco jiní se mohou stát chronickými přenašeči. Zdraví králíci bydlící s infikovanými králíky nemusejí nemoc dostat, jestliže jsou dostatečně odolní. Pasteureloza má tendenci být spíše nemocí intenzivních chovů než domácích mazlíčků.

Příznaky:
Rýma, zánět spojivek, zánět vedlejších dutin nosních, popotahování. Nemocný králík má bílý výtok z nosu a srst na předních packách je rozcuchaná a lepkavá či vlhká jak si jimi otírá nos. Další symptomy: zánět středního a vnitřního ucha (způsobuje někdy naklonění či nahnutí hlavy, záškuby očí a poruchu koordinace pohybů). Dále zánět plic a pohrudnice, zánět osrdečníku a hnisavá ložiska kořenů zubů.
Symptomy infekce dolních cest dýchacích jsou: nechutenství, úbytek váhy, deprese, únava s dušností při námaze. Tyto symptomy se mohou objevit bez přítomnosti infekce horních cest dýchacích. Prognéza pro dýchavičného králíka není příznivá. Zánětlivá ložiska se také mohou vytvářet na vzdálených místech a způsobovat záněty varlat či zánět sliznice děložní. Otrava krve způsobená Pasteurelozou je jednou z nejčastějších příčin náhlé smrti králíka, která může přijít po stresu, s několika málo předchozími symptomy.

Přenos:
Nejčastější forma přenosu je přímým kontaktem a když se bakterie dostanou do vzduchu ve formě aerosolu. Bakterie může přežít několik dní ve vlhkých výměšcích a ve vodě. Nepřímé rozšíření se může vyskytnout přes misky a napáječky, kontaminované výtoky z nosu. Králíci mohou kýchat do vzdálenosti 6 stop a když se bakterie dostane do vzduchu ve formě aerosolu, může překonat i tuto vzdálenost.
Bakterie vstupuje do těla přes nosní dírky a nebo přes otevřené rány. Infekce se potom rozšíří do sousedních tkání, nebo do vzdálených míst krví. Infekce cestuje z nosních dírek do středního ucha přes Eustachovu trubici. Vzácně může být bakterie přenesena při páření nebo porodu.

Diagnóza:
Dělá se rozbor nosního výtoku. Ovšem v případě že je infekce na vzdálených místech, nosní kultura může být podle rozboru v pořádku. Bakterie Pasteurelly může být ovšem kultivována i z dýchacího traktu zdravého králíka. Může se provést serologický rozbor (ELISA). Vysoká koncentrace protilátek může naznačovat stav chronického přenašeče, takže výsledky serologického rozboru a rozboru nosní kultury musí být posouzeny společně s klinickými příznaky. Může být nutný i rentgen aby určil rozsah onemocnění dýchacího traktu. V případech zánětu ucha normálně tenkostěnné a duté bubínkové puchýře se zvětší a ztlustí se jejich stěny. Pitvy zvířat, která zemřela náhle v souvislosti s Pasteurelozou, prokazují mikroskopická hnisavá ložiska všude ve vnitřnostech.

Léčba:
Většinou není možné léčit infikované králíky, ale může být možné stabilizovat jejich stav antibiotiky, takže mohou žít s chronickou nemocí. Antibiotika jsou často potřeba po dlouhá časová období, většinou 6 měsíců až rok.
Pasteurella je obecně citlivá na léky: ENROFLOXACIN, CHLORAMPHENICOL, GENTAMYCIN, TETRACYCLINE a TRIMETHOPRIM-SULPHA. ENROFLOXACIN je lék volby pro dlouhodobou léčbu, a může být podáván zpočátku v dávce 5-15 mg/kg dvakrát denně a potom ústně 10mg/kg denně nebo přes vodu k pití v koncentraci 50-100 mg/litr. Vážným případům může být podáván PROCAINE PENICILLIN v dávce 20,000 - 60,000 i.u. denně po dobu 5 dní nitrosvalovou injekcí. Ostatní léky které mohou být použity jako doplněk léčby jsou analgetika (NSAID), antihystaminika (BENADRYL), oční preparáty obsahující antibiotika. GENTACIN může být použit jako ušní či nosní kapky.
Tekutiny jsou důležité a měly by být podávány podkožně v množství 100ml/kg/den u vysílených králíků. Tekutiny pomohou hydratovat sliz produkovaný nosní výstelkou a usnadňují jeho vylučování. Kvalitní strava je také důležitá, přídavek vitaminu C může přispět k uzdravení. Králík by měl být držen v teplotě 16 stupňů Celsia při vlhkosti 50-70% (to by asi bylo podstatné pro králíky chované venku, aby je chovatel přenesl zvláště v zimě někam do tepla).

Prevence:
Kvalitní péče, dobrá strava - seno a čerstvá zelenina - budou chránit králíka proti infekci tím, že zlepší jeho odolnost. V místech, kde se pasteureloza vyskytuje ve větším množství, časným odstavením mláďat ve věku 4-5 týdnů se mláďata ochrání aby se nenakazila. Nicméně odstavení v této době je stresující. Takže pokud by se za těchto okolností odstavovala později, podává se tetracycline do pitné vody v roztoku 4mg/ml. U velkochovů by se kvůli vzdálenosti přenosu při kýchání mělo přizpůsobit rozmístění klecí.

Vakcinace:
Vakcinace vakcínou jako pro ovce může pomoci kontrolovat nemoc ale nevyléčí ji. PASTACIDIN (výr: Hoechst Roussel Vet Ltd.) obsahuje zabité buňky bakterií Pasteurelly. Dávka 0,25-0,5 ml (mladí králíci) nebo 0,5-1 ml (dospělí králíci) může být podávána podkožními injekcemi a opakována po 2-3 týdnech. Samičky očkovat akorát před připuštěním, tak že předají mateřskou imunitu svým mláďatům pro prvních 8 týdnů života. Mladým králíčkům je možno dát jejich 1. injekci po odstavení. Samci mohou dostat další injekce každých 6 měsíců. Vakcinace je dobrá při stimulování nespecifické imunity a může králíkovi poskytnout větší odolnost i proti jiným infekcím.

Pramen:
http://www.therabbitcharity.freeserve.co.uk/pasteurella.html


Zpět na hlavní stránku