Ahoj ušákové,

když jste tak zvědaví a ťapkli jste na fotku nejkrásnějšího ušáka , tak já Vám teda o sobě něco povím. Jmenuji se Fido, někdy mi říkají Fidík, Fridolín, Brambůrek, Čipsík atd. už si ani nemůžu vzpomenout, zas tak velkej hard nemám.

Narodil jsem se 20. srpna 2001 jako jeden ze čtyř potomků Chuckyho a Phoebe. Když jsem byl ještě maličký vypadal jsem jako šedivej medvídek. Byl jsem prý hrozně roztomilej. Moc si to nepamatuji. Takhle jsem si s maminkou lebedil v kleci asi 3 týdny, když se stalo něco moc nepěkného a smutného. Ten náš tatínek, co vždycky očuchával klec a strkal k nám čumáček najednou umřel. Bylo mi strašně smutno. Umřel na myxomatózu, jak později potvrdila pitva. My jsem to naštěstí od něj nechytli. Moc si pamatuji jak z toho byla moje panička Veronika smutná. Skoro pořád plakala a mazlila se se mnou. Měl jsem potom moc mokrej kožíšek. Už odmala jsem byl nejoblíbenější ze všech malých bobíků. To období co mi umřel tatínek bylo fakt moc smutný, už na to nechci vůbec myslet.

Fido a Phoebe 2 pupíci
 
Ach ta láska Fido bokem a Leontýnka

Měl jsem přece ještě maminku a tři sourozence. Bylo nám strašně fajn s maminkou Phoebe. Pořád nás olizovala a dávala nám lahodný mlíčko. Když nám bylo asi 6 nebo 7 týdnů přijela si pro jednoho z nás jedna kamarádka Jana Jehla a vzala si jednu mojí sestřičku. Bylo mi z toho trochu smutno, hlavně mamince z toho asi nebylo nejlíp, ale brzy to pominulo. Jak jsem se později dozvěděl dali jí jméno Binky a teď vyrůstá někde v Praze s moc hodnýma lidma.

Tak a zůstali jsem jenom tři a maminka Phoebe. Bylo nám blaze, běhali jsem po bytě, dostávali různé dobrůtky a moc dobrý papání.

Když nám bylo asi 10 týdnů šli jsme na očkování k veterináři, hrozně jsme se báli, ale všechno jsme přežili ve zdraví a bez poskvrny. Asi týden po očkování si přišla zase jiná kamarádka pro další sestřičku a zůstali jsem jenom dva kluci a maminka. Moje sestřička se teď jmenuje Leontýnka, dobrý jméno, že jo.

No a takhle postupně to šlo dál, až jsem zůstal jenom sám.

Myjící se Fido Fido s Leontýnkou a Fuskičem

Ze začátku mi bylo smutno, neměl jsem si s kým povídat, komu lízat kožíšek a s kým se mazlit, ale zvykl jsem si. Panička se se mnou mazlí až moc. Někdy mám mazlící a líbí se mi to a někdy mám řádící a na mazlíkování moc chuť nemám. Záleží na náladě a co mám v mističce.

Jinak mám taky novou klec, mnohem větší než byla ta předtím. Můžu v ní vyvádět různé lumpárny. A to já rád.

Taky mám rád všechny možné kabely, rohy skříní, rohy zdí atd. Tohle všechno mi zakazují, ale mě se to stejně líbí nejvíc.

čmuchálek Fido panáčkuje Králíčci 4. den

Už nevím co bych Vám na sebe ještě prozradil, myslím, že jsem toho naťapkal až moc.
Tak se mějte pěkně a hlavně se mějte rádi.

Váš              
Fido            


Zpět na hlavní stránku