Naše králičí rodinka
Piškot, Rarášek, Ferda a Kulíšek


To jsem já, Piškot!    Ahóóóóóóój, jmenuji se Piškot,když jsem hodný, říkají mi Piškůtek. Narodil jsem se někdy v prosinci roku 2000, ale přesně to nevím, byl jsem moc malinký, tak si to nepamatuju. Když jsem povyrostl, tak mě odvezli do takového domu, kde se mi vůbec nelíbilo. Bylo tam moc horko, šero a všude kolem vřískali všelijací barevní ptáci až mě z toho hlava i ouška bolely. Naštěstí jsem tam nebyl dlouho. Jednoho dne, přesně 23. února 2001 přišla do zverimexu (později jsem zjistil, že se to jmenuje zverimex) moje budoucí panička.

  Ještě jsem to samozřejmě nevěděl, ale protože jsem byl děsně zvědavej, hned jsem přihopkal ke kraji a nechal si sáhnout na kožíšek. Se mnou v kleci tam byl ještě jeden králíček, a tak jsem se snažil, abych se jí zalíbil. Pak si vzal ten prodavač do ruky mého ušatého kamaráda a koukal, jestli je to holka nebo kluk. (Protože moje budoucí panička chtěla holčičku). Byl to kluk, kdyby se mě zeptali, hned bych jim to řekl, ale oni neumí králičtinu, tak se museli kouknout. Pak jsem přišel na řadu já. Začal jsem se bát, panička se mi docela líbila a hlavně, chtěl jsem co nejdřív z toho ošklivého domu pryč. Jdu na procházku.

   Jenže jsem věděl, že jsem kluk, to je jasný, tak jsem si říkal, že je to předem prohraný. Ale podržte se všema tlapkama - ten prodavač nepoznal, že jsem kluk, ale řekl, že jsem holka.

Co se to tam děje?    Byl jsem vám tolik uražený, uričtě se všichni dokážete vžít do mých pocitů. Jenže na druhou stranu mu vděčím za to, že si mě ta člověčice vzala domů.
   Tam mi začal príma život. Spousta sena, výborná směs se spoustou zeleniny, každý den čerstvé lupínky nebo mrkvička. A taky mi panička s páníčkem slíbili, že mi obstarají kamarádku. Králíci, já se vám tak těšil na kamarádku, že jsem někdy jančil, jak pominutej. Hlavně když jsem směl být v obýváku, to bylo žůžo :).

   Pak za dva měsíce se k nám nastěhovala ta kamarádka. byla celá černá, děsně chlupatá a na hlavě jí jako rohy trčela malá ouška, tak jí páníčkové začali říkat Rarášek. Jenže já už byl velký kluk, samozřejmě se mi králičí slečna líbila a tak jsem ji začal prohánět. Tím pádem panička zjistila, že asi holka nejsem, hned mě začala prohlížet a mě se to vůbec nelíbilo. A také jsem se bál, že se budu muset stěhovat pryč. Večer si pak panička s páníčkem pořád něco říkali a koukali na mě a já nevěděl, co se bude dít. Abych to zkrátil, prostě mě jednoho dne donesli ke králičímu doktorovi, ten mě uspal, a když jsem se probudil, zjistil jsem, že mi něco chybí. Určitě už víte, co se stalo, vykastrovali mě. V první chvíli to byl pro mě šok, ale protože jsem králík, tak jsem si s tím moc dlouho hlavu nelámal. Už se stalo a nedalo se to vrátit, tak jsem se těšil, až se zase vrátím a budu s Raráškem.
To je Rarášek. Vypadá jako modelka, že? Ani pod tou skříní není trocha soukromí :)

Piškůtek s Matýskem Po nějakém čase se k nám nastěhoval ještě jeden králíček jménem Matýsek. Byl to modrý bílopesíkatý zakrslík, ale dlouho s námi nebydlel, asi po dvou měsících onemocněl a umřel :´(. Takhle jsme odpočívali po náročném dopoledni

Zvědavý Ferdíček V lednu 2002 se k nám nastěhovali další dva králíčci. Kluk Ferda a holčička Kulíšek. Na Ferdu jsem brzy začal žárlit a prát se sním, a tak panička Ferdu odstěhovala. Taky proto, že Ferda začal prohánět holky, tak prý aby nebyli králíčátka. Jenže to ještě panička nevěděla naše sladké tajemství, které jsme měli s Raráškem. Rarášek se měla stát mámou. Moc jsme se těšili. Králičice Kulíšek - ještě zvědavější než Ferdík


   Teď bych vám chtěl taky něco říct o Raráškovi a ostatních spolubydlících.

   Rarášek je slečna z Prahy, bydlela v takové králíkárně venku a vyprávěla mi, že když byla malinká, tak ji její vlastní maminka odvrhla a vychovala jí jiná králičí máma, která byla prý moc hodná. Panička s páníčkem se prý ale nemohli dlouho rozhodnout, jestli si vezmou Raráška nebo jinou králičí slečnu. Jsem rád, že se rozhodli pro Raráška, protože je to príma holka, taková správňácká, nezkazí žádnou legraci. Kdybyste viděli, co lumpáren jsme se spolu nadělali ...


 

   Ferda je kluk, ale moc ho vlastně neznám, protože jakmile dospěl, tak jsme na sebe začali žárlit a začali se prát. Panička tedy Ferdu odstěhovala do pokoje a moc se s ním nevidím. Ferda

Kulíšek    No a Kulíšek je děsně fajn králičí slečna, je jiná než Rarášek, taková klidná a rozvážná. Na to, jak je mrňavá, je dost zvědavá a nebojácná. Pár týdnů jsme spolu bydleli na letním bytě u babičky. Je to vlastně mamka naší paničky, ale protože nám panička říká, že jsme její děti, tak je vlastně její maminka naše babička :). Také jsme zažili pár dobrodružství téměř životu nebezpečné, ale o tom až zas někdy jindy.

   Tak to je asi všechno, co jsem vám chtěl o nás říct. Jestli jste dočetli až sem, tak vás chválím za vaši trpělivost. Jsem totiž po paničce tak trochu moc upovídanej.


Čtyřlístek pro štěstí :)

Ještě jednou Piškůtek v celé své kráse :)

Tak ahojky, loučí se Piškůtek.


P.S.: Málem bych zapomněl! Zmínil jsem se, že jsme měli s Raráškem malé sladké tajemství. Tak tedy - 20. dubna se Raráškovi narodila 3 kouzelná králíčátka. Jsem pyšný táta, protože jsou mi všechna podobná. Mrkněte na fotečky. Papapapa.

Děti Piškota a Raráška Unavená králíčátka

Nezdržujte! stavím si hnízdo !!! Hnízdečko pro miminka je už hotové, ale já jsem nějaká unavená.

Piškot junior


Takhle moc se máme my, králíci, rádi Já jsem Modroočko a miluju pampeliškový lupínek.


Psát mi můžete na mahorn @seznam.cz