Včera jsme Lumču vzali na výlet k Salle, aby se seznámila s nalezenkou Elizkou a my tak zjistili, jestli by teoreticky bylo možné malou adoptovat k nám. Seznámení proběhlo na neutrální půdě, holky jsme dali na gauč a čekali jsme, co se bude dít. Dobrá zpráva je, že na sebe nevrčely, ani se nezačaly prát nebo na sebe nějak zle koukat. Lumička byla spíš vyplašená a tak ani nedutala, zato Elizka to rozjela, skákala Lumičce po hlavě a nakonec se ji pokusila opakovaně znásilnit. Lumička trochu chrochtla, ale nijak se po ní neohnala, spíš utíkala z jejího dosahu. V tomto duchu probíhala celá návštěva, Elizka se chtěla prohánět, ale Lumička byla jiného názoru, i když to jen tiše snášela a nejevila žádnou agresivitu. Holky pěkně Salle ozdobily pokoj cestičkama z bobečků, i když doma jinak chodí vzorně na záchůdek, holt pudy a značkování vyhrály nad výchovou. Pokud by teda měly holky být spolu, jedině přes Elizčinu kastraci, na čemž jsme se se Sallou shodli. Pak by šla Elizka na návštevu k nám, abychom viděli, jestli bude Lumička tak pasivní i na svém domácím území. Když jsme ji přivezli domů, tak okamžitě zaletěla pod radiátor (místečko pro uraženečka, když třeba přijedeme z veteriny, nebo se jí děje nějaké jiné příkoří) a tam setrvala dobrou hodinu. Ale jinak je Elizka fakt miláček, nechá se hladit, je moc milá a akční, vychovaně chodí do záchůdku a je moc pěkná. Vzhledově jsou až na tu barvu s Lumičkou jak dvojčátka. A Felísek je boží sametový medvídek, ten si myslím přeznačkovává ty dvě vetřelkyně v pokoji ještě teď :) |
|