Tak po čtyřech letech jsme se odhodlali nechat Honeyska kastrovat. Jsem nakonec ráda že až po tak dlouhé době, protože ještě rok zpátky jsem neměla ani ponětí o existenci MvDr. Valeše. Byli jsme na předoperační prohlídce týden před zákrokem a pak už jsem se jen psychicky připravovala na den K :))) Honeysek byl objednaný na 17:00, dali mu injekci, sestřička si ho odnesla a za hodinku jsme si pro něj přišli, samozřejmě nic příjemného to nebylo, ale myslím že zvládnout se dalo, takže jsem se obešla dokonce téměř bez slz, bylo mi ho ale líto hlavně několik hodin po příjezdu domů, kdy stále nebyl svůj. Večer začal čůrat, po třech hodinách už si i zobnul mrkvičky a když jsem se ráno probudila, celá klec byla pobobkovaná a misky vymetené, takže jsem se v klidu odebrala za studiem a s ušákem byla pro jistotu doma máma. Dneska už je třetí den po kastraci a ušák začíná zlobit. Sterilní prostředí evidentně neuznává, ale snažím se to aspoň +- udržet co to jde...Největší problémy jsme měli s léky, protože Honey je rozená hysterka a vzhledem ke stehům a jeho škubání se bojím aby mu rána nepraskla nebo něco. Nicméně ATB i sirup proti bolesti má v sobě a už nám zbývají jen dva dny Bio lapisu. Doufám, že všechno bude pokračovat i nadále v pohodě a ranky se nijak nezanítí. Děkuju všem co nám drželi palečky, těším se, že se uleví kocourovi který byl Honeyho neustálým objektem touhy, že se uleví i ušounkovi samotnému a bude doma klid a navíc se bude Honey moct kamarádit s dalšími ušáky bez toho aniž by je hlava nehlava znásilňoval :)))) |
|