V pondělí 16. srpna 2010 naše milá rošťanda Fous III. odešla navždy. Stala se jí osudnou nedělní večerní bouře s krupobitím. Bohužel jsme právě odjeli na dovolenou na Moravu a nebyli jsme doma, krmení obstarávali rodiče, kteří navíc v době bouřky také nebyli doma. Bylo to navíc večer za tmy. Krupobití bylo tak silné, že nám rozmlátilo plastovou stříšku na balkoně. Bydlíme v podkroví s plechovou střechou. Musel to být neskutečný rachot, navíc v kombinaci s tmou. Fous utrpěla z leknutí šok a už se nedalo nic dělat. Pokud by někdo byl doma, asi by se to nestalo. Ovšem žádná kdyby ani žádné náhody neexistují, jak již dnes vím. Fous prostě už z nějakého důvodu chtěla nebo potřebovala odejít a byla při tom na nás tak hodná, že nechtěla, abysme u toho byli, abysme ji viděli odcházet. Můj táta ji sám na chatě pochoval.
Tak zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách zapsána jako ta čilá a milá krásná ušanda, která nám za ty 3 roky dala vše co mohla. Snad jsme i my tobě dali vše, co jsme mohli, nebo jsme se o to alespoň snažili. Víš, že jsme ti dali i svobodu odejít, kdy budeš chtít. Ta chvíle právě nastala. Moc ti za všechno děkujeme Fousi a šťastnou cestu !
Na rozloučenou jsme udělali následující album z fotek z mobilu, které jsem pro jejich horší kvalitu zatím do alb nedával, ale jiné fotky už bohužel udělat nemůžeme. Technická kvalita je sice horší, ale některé záběry jsou neopakovatelné a pro nás mají teď cenu neměřitelnou. Tak kdo jste naši Fousinu znali, prosím věnujte jí poslední vzpomínku. |
|
