Tak a je to tady, paničce již došla trpělivost a objednala mi na kastraci. Jelikož se jí nezdály moje přední zoubky, tak i na případné zkrácení těch. Dlouho, velice dlouho si to rozmýšlela a ještě nyní si není jistá zda udělala dobře, ale už se stalo. Tak jak to bylo:
Dne 14.6.2012 jsem byl objednán na 16 hodinu k panu doktorovi Valešovi, panička mi tam vezla plna obav a ještě v ordinaci se rozhodovala jestli ano či ne, až po uvážení s panem doktorem mě tam nechala. Nedostal jsem od ní žádné zprávy co se mnou budou dělat, nic mi neřekla, prostě mě tam nechala. Bylo mi pak ale řečeno, že mě tam nechávala s těžkým srdíčkem a venku vše oplakala. Návrat cca kolem 18 hodiny byl radostný pro paničku, ale když mě viděla ve stavu ještě malátném bylo jí smutno a začala pochybovat znova. Kastrace se povedla na jedničku, pan doktor nás ani moc nevyholoval, na přání paničky. Jelikož mám stále problém s ochlupacením svého těla, byl bych holý po 1/2 bříška. Takže jsem zůstali zarostlí :o) no a co zoubky, ano ty se brousily. Jelikož jsem si prý poranil dolní řezáčky o něco měl jsem tam bolístku, a tak jsem si ulevoval na horní zoubky, které přerostly. Dostal jsem tedy navíc k lékům na bolest i ATB pro jistotu a předejití zánětu. Nicméně panu doktorovi se zoubky moc nelíbí, tak čekáme co bude, snad se zahojíme. Po přivezení domů jsem se vypotácel z přepravky a umístil se pod gauč. Klec nebyla jelikož panička někam zastrčila svorky na oplocení a klec spadla. Tak jsme nechtěli riskovat úraz. Byl jsem na volno, jako vždy. Nějakou hodinku na to jsem si začal brát bylinky, seníčko i granulky. Panička měla radost, jen pít jsem moc nechtěl a ani do druhé dne jsem tomu moc nedal. Zato jsem baštil a bobíkoval kde se dalo :o) Při durhém dnu, kdy louže nebyla, ale byl jsem v pohybu mi panička nahodila do záchodu a nutila mě se vyčůrat. Nešlo to až náhle velká prasknutí a cákanec jako blázen, vše jsem pečlivě zadržovala a tak z toho byla louže skoro přes celý záchod :o) pít jsem ale nezačal, proto začal maraton se zavodňováním. No a na třetí den jsem raději pomalinku začal pít sám. Byl jsem statečný, dělal jsem loužičky, nebo ještě dělám všude kde chci, bobíkuji také kde chci, panička mi zatím dává prostor. Jen nevím zda to bylo celé k něčemu.
Názor paničky: Do dnes nevím zda jsem udělala dobře. Přijde mi že srst ze změnila, můj postoj k němu se změnil, změnil se i samotný Jáchym. Polehává, odlehává si od mých nohou a rukou více vyhledává samotu. Nicméně nepřestal mi doprovázet do koupelny, ranní obíhání či balkonové návštěvy a dozor při práci. O, tak se bojím, že se v tom našem vztahu něco změní a bude mi to chybět. Do budoucna bych se k tomuto zákroku nenakláněla, pokud by to situace zdravotní či v rodině nevyžadovala. Jelikož tato věc byla spojena se značkováním myslela jsem i myslím že jsme udělali dobře.
Váha: 2,70 kg. přibrali jsem :/ po dokončení rekonvalescence musíme začít držet dietu Cena: 1 473 Kč. anesteie 265 kč, zdravotnický materiál 240Kč, kastrace samotná 390Kč, Domitor 43Kč, antisedan 44 Kč, narketan 4 Kč, Metacam 35 Kč, baytril 35 Kč, infusio glucosi 4Kč, zuby broušení 225Kč, enrogal 8 Kč, meloxidyl 32 Kč, RodiCare 165 Kč.
19.6.2012 máme 5,5 dne od kastrace. Králíček zajíček se nejraději válí pod gaučem, kde si zhotovil své hnízdo a dělá neuvěřitelný bordel. Včera při návratu domů z práce jsem našla misku se senem a seno samotné v polovině bytu v kuchyni, na středu. Myslela jsem, že mi oči selhaly ale byl to krutý reál. Loužičky nejen v záchodu ale i u mističek a dnes do rána i pod mističkama. Nevím jak toho docílil, ale bylo pročůráno skrz. Tak se tak akorát děsím, zda se z toho milého mufajícího králíčka nestal neskutečný bordelář a špindíra :)
3.7.2012 tak mám cca 3 týdny po kastraci. Co k tomu dodat, doma máme úplně jiného králíčka. Již za námi nechodí do koupelny, již neobíhá a nemufá, nedělá společnost prostě nikde. Jen ho zajímá ranní a večerní mistička s granulkama a válení se pod gaučem, už ani ta chalupa ho nezajímá. Zkrátka žádný pohyb žádný zájem. To vidím jako negativní stránku všeho, jelikož ke všemu tomu máme stále encefalku a je nutno aby procvičoval vsvé zadní tlapičky :( Je mi z toho celého smutno, ztratila jsem svého ctitele a přítele :(( stále se z toho nemohu vyhrabat sama, je to změna. Z abnormálně aktivního je povaleč.... :( ale za to čistotný, toť je na otázku stálo to za to?
17.7.2012 máme měsíc po kastraci, změny jsou stejné. Dnes ráno však Jáchym přišel sám a dal mi pusinku, srdíčko mi obměkčil :) Je to risk, kastrovat či ne, ale je to stále ten náš muchlovací brouček
Chtěla bych tímto také poděkovat všem co mi byli při těchto dnech nablízku, a od kterých se mi dostalo cenných rad a pochopení. Děkuji a držte nám palečky ať se vše vrátí k normálu. |
|