Pokračování našich problémů s tlamičkou... :(
Udělaly se nám další stroupky - tentokrát přímo kolem rtíků, dalo by se říct.
Co můžu podotknout - tentokrát neskutečně rychle a nepozorovaně...
Protože ušanda má za sebou pár dní diety (problémy s trávením z horka), nechtěla jsem ji hned stresovat cestou na veterinu...
Stroupky se objevily včera dopoledne, ani po mazání měsíčkovou mastičkou, která na tvářičkách zabrala, se vůbec nezlepšily... a na rovinu můžu říct, že dneska už jsem neměla nervy to nechávat dál. :( Takže jsme mazali na veterinu...
No... čtenáři diskuze vědí, že jsem hodně váhala...
Přihřeju si polívčičku, že Janička se vším, nad čím váhala, kupodivu měla pravdu - měsíčková mast a odvar - dobré, mazání betadinou - dobré, starost aby ušanda nepřestala žrát - rozhodně na místě, jakékoliv ATB masti či kortikoidy - NE.
Takže?
Nemáme antibiotika lokálně, ale systémově...
První injekce na veterině, další čtyři dávky do tlamičky s sebou... rovnou jsme vyzbrojení probiotiky... máme se v každém případě ukázat koncem týdne...
A prognóza - nejistá.
Záleží, jestli zánět ustoupí, záleží, jestli ušanda nepřestane baštit...
Zatím věřím v dobrý konec, ale bohužel... všechno záleží, jestli ušanda přes bolest nepřestane jíst...
Zatím dlabe seno nadšeně a na granule i zeleninu se vrhá jako na úhlavního nepřítele :)) ale jak to bude po podávání antibiotik stříkačkou do tlamičky, to si netroufám hádat...
Ušanda je bojovnice, budu moc a moc doufat, že to zvládne v pohodě...
Nakonec mi veterinářka potvrdila i to, že to může být virového původu, a že diagnostikovat přesného původce prakticky nejde.
Závěr... nevím jaký... držte nám prosím palce...
26.6. - jak se léčíme :))
1. během noci - ušanda vybumbala skoro celou mističku měsíčkového odvaru. Nejenže hledím, jak nadšeně na něj chodí, ona si u toho, příšera, ještě nahlas pomlaskává :D
2. ráno - nadšeně jsme proletěli byt, sežrali granulky, zeleninu (s výrazem "kde je ještě???") a při referování rodičům jsme se spokojeně rozvalili paničce na klíně. Ach jo.
3. poprvé jsme dávali antibiotika. Natřikrát, protože panička je pako a povedlo se jí první stříkačku nechat vytéct... Nicméně koulička se nechala lapit, stříkačku trošku ožužlala, nad antibiotiky se maličko zaksichtila, následně chňapla po jablíčku na zajedení a bylo to. Šikulka moje. :)))
4. trápený králíček se rozvalil ke študující paničce, položil si hlavičku na ruku a nechal se čtvrt hodiny hladinkat. Ach jo...
5. Bio Lapis s naškrábaným jablíčkem teda Jaroušek taky zvládne, když na tom trvám, ale jedině ze lžičky od paničky, jinak si prý mám trhnout nohou :))) Co bych pro berušku neudělala, krmit králíka lžičkou z misky je to nejmenší... :-D
Na závěr už jen dodám, že "marod" kolem mě neustále nadšeně hopsá válečné tance, a moje přednášky, že je nemocný králíček a má chrnět, si naproso nebere k srdci. :-D
Takže zatím zvládáme v pohodě... snad to vydrží. :)
---------------------
27. 6. noťásek funguje, opět jsme ve spojení se světem, a tak se musím pochlubit, jak si vedeme :))
První a naprosto nejúžasnější věc - tlamička NEBOLÍ!!! Ta změna je tak bijící do očí, že se to nedá popsat - ušaté nevadí doteky na tlamince, neucukává, prostě očividně je po bolesti a to je asi nejlepší zpráva, jaká vůbec mohla přijít... :))
To, jak se tlamička hojí, můžete posoudit z dnešních fotek - já myslím, že moc hezky :) No a já raději přidám jen report o stavu ušáků na českých tocích:
Baštíme, řádíme, lítáme, hlodáme a zlobíme :)))
Králinda je díkybohu spokojená, s krmením nemáme absolutně žádné problémy... za čerstvé jabloňové lístky se dokonce vrtí ocáskem... :))) A pokud jde o podávání léků? :)
Ušatou lapím, přidržím mezi koleny, strčím stříkačku do tlamičky, ona ji lehce ožužlá, na antibiotika se začne malinko olizovat, zapapá jablíčkem a konec akce. Doba trvání - deset VTEŘIN :))) Co dodat... to jsem nečekala ani v nejrůžovějších snech... :-D
A podávání Bio-Lapisu? Jelikož nebyl čas se radit s archivem, jak to nejlíp do králíka dostat, panička vymyslela nápad... a pro zájemce přináší náš domácí recept na bleskem sežraný Bio-Lapis :))
- dvě lžičky vody - v nich rozpustit sáček Bio Lapisu
- na drobno nasekat lžičku ovesných vloček a přidat k Bio Lapisu.
- nožem naškrábat na kaši cca 2 měsíčky jablíčka - dužinu vybrat a vymačkat z ní šťávu. Opět přidat k Bio Lapisu.
Vločky s jablíčkem nasáknou vodu, utvoří s Bio Lapisem kaši - sežranou též za DESET VTEŘIN :)))
Jinými slovy, koule jak vidí paničku, tak už startuje v očekávání, co zas dostane dobrého za léky :-D a já se začínám tajně obávat, že jestli to takhle půjde dál, pořídí si na zbytek života nějaké chronické onemocnění :D :D :D
Nerada bych byla předčasně optimistická, ale zatím jde všechno tak o 200 procent líp, než jsem se odvažovala doufat... léky nejsou problém, koulička baští, je veselá a tlaminka se hojí.
Zítra jdeme na kontrolu... uvidíme, co se dozvíme. Držte Jarouškovi palce... :)
------------------
29.6. - omlouvám se za zpožděný report, ale po napětí posledních dní tak nějak chronicky nestíhám :)
Jaroušek byl naštěstí vzorný pacient celý týden, včera jsme byli na kontrole, paní doktorka strhla poslední stroupky... no a už se nám jen hojí čistá kůžička, takže jsme oficiálně zdraví :))
Pořád ještě mažeme betadinou, pořád děláme odvar z měsíčku, bio lapis máme ještě na dva dny... ale tlaminka už je naprosto krásná a ušanda je v pohodě. :) Tak jen doufám, že už si nebude vymýšlet další problémy :)))
Poslední fotky dodám zítra a jinak všem moc, moc děkujeme za podporu a držení tlapiček a palců... pomohlo nám to, moc. :)
PS - veřejné díky Candíkovi za připomenutí imunoglukanu :) jelikož si paní doktorka myslí, že je to možná imunitní a možná virové, určo se na něj vrhneme, pro jistotu. :)
------------
1.7. - ochotně uzavírám album!!! :)
V sobotu jsme dali poslední dávku antibiotik, včera poslední bio-lapis, už ušinku ani nezlobím mazáním dezinfekcí... Měsíček jí možná ještě uvařím, pro chuť :)))
Tlamička vypadá krásně, přijde mi, že už pomalinku zarůstá novými chloupky... No nevím jestli ušaté ten týden bleskového marodění stál za to :D Ale hlavně že je v pořádku. :)
Zároveň přidávám poslední fotky, ze soboty a z dneška. Ten rozdíl je neskutečný. :)
PS - tiše doufám, že žádné podobné album už zakládat nebudu... :-D |
|
