V pátek 17.1. 2014 jsme byli na kastraci opět u MVDr. Pokorného. Vše proběhlo v pořádku, Sofi jsme odvezli domů a čekali, jak rychle se rozpapá. Bohužel postupně nastávali problémy ( to bychom prostě nebyli my ). Jednak dost tuku uvnitř ( prý musí zhubnout ) a navíc cisty na vejcovodech a zduřelá děloha a vejcovody - odesláno na histologii do VFÚ Brno. Navíc nezačala papat a hlavně přestala úplně bobkovat, i když jsme hned od druhého dne dostatečně dokrmovali a dávali Metacam, Ranital, Degan, ATB a ránu mazali Betadinkou. Navíc z ní 3x vypadl takový hustý hlen, spíš jakoby gel ( mám to v albu ). Tak jsme v neděli ráno jeli na pohotovost. Vet provedl SONO bříška a zjistil, že jí asi všechno Rodicare zůstáva jenom v žaludku a do střev nejspíš nic moc nejde, že se možná zastavila střeva. Tak jsme dostali další lék na podporu střev - Itoprid. Ale ještě v neděli večer se dost zhoršila, vůbec neběhala, jen posedávala a vrzala zubama, zalézala do koutů a koukala nahrbená do zdi. Po tom, co nám takto umřela Amanda, jsme i na návrh veta jeli k hospitalizaci. A dobře jsme udělali. Tam dostala kapačky do ouška, léky přímo injekčně do tělíčka a pomaličku se začala zlepšovat ( ale opravdu pomaličku, i vet prý byl trochu něštastnej, že i u něj snad 2 dni pořád nebobkovala a nejedla, naštěstí v úterý večer už ano ) . Ve středu večer jsme si ji naštěstí vezli již malinko rozjezenou a rozbobkovanou domů ( prý se doma snad rozpapá pořádně ). Sice to trvalo ještě asi dalších 14 dní, než se pořádně rozjedla, 3 týdny jsme mazali bříško, protože nám rána trochu zčervenala a udělala se tam nekrotická tkáň, ale snad už bude vše OK.
Také jsme čekali na histologii vyoperovaných pohlaních orgánů, protože byla zduřelá děloha a podivně pigmentovaný vaječník ( viz fotky ) - proto vet doporučil biopsii v Brně. Tam se naštěstí nic neukázalo a vyplynulo, že to vše bylo asi dílem hormonů ( před kastrací si Sofi 3x stavěla hnízdo, pořád kolem nás běhala atd. ). Vet na základě výsledků biopsie napsal: "Změny popsané ve zprávě ukazují na hormonálně podmíněnou aktivaci dělohy a pochvy, jejíž pahýl pravděpodobně po amputaci podrážděním zvýšil sekreci, čímž byla vytvořena ta vypuzovaná hlenová zátka a tato reakce mohla vyvolat přechodnou zvýšenou bolestivost, což následně progredovalo v paralytický ileus."
Já si navíc dal dohromady, že jsme ze začátku dávali Metacam, který byl otevřený asi rok ( možná rok a půl ) a na obalu píší, že má být otevřený max. 6 měsíců. Takže bůh ví, jestli to nebylo i tím, že nefungoval a vše bylo způsobeno tím :( To jsme si dali do souvislosti až dodatečně.
Takže těžko říct, čím to vše bylo vyvolané, ale hlavně, že to Sofi zvládla. Upřímně řeknu, že než jsem Sofi vezl z domova na hospitalizaci, všem doma jsem řekl, ať se se Sofi radši rozloučí - opravdu jsem i na základě zkušenosti s podobným stavem u Amandy v návrat moc nevěřil :-(( Naštěstí ji vet zachránil a jsem mu za to moc vděčnej :-) |
|
