aneb Jarýsek se rozhodl zavést svůj vlastní pořádek ve SVÉM bytě. Že je to byt můj, respektive pronajatý, to jsou pochopitelně nemístné připomínky. A tak bylo, rukou nejvyšší a nejmocnější, tedy JAROUŠÍ PACKOU:
- toaletnímu papíru vysvětleno, kde je jeho místo - pochopitelně tam, kde nechce zrovna ležet králík, což je poměrně dost problém, protože králík chce zpravidla ležet tam, kde zrovna stojí balík toaletního papíru.
- zarovnaná pěnová výplň za záchodem byla ozdobena vroubky, a moc jednobarevná červená podlaha dostala zelený přeliv.
- koberec po zjištění, že nebude lítat, ani když mu králík poručí a zarajtuje po něm, byl nemilosrdně zfackován, rozhrabán a pokousán.
- jesle - coby zdroj krmiva v životě nepovšimnuty (!) - byly zasednuty a pobobkovány. A následně odneseny paničkou, aby králíka tolik neštvaly.
A na závěr... byl vytažen na světlo boží plyšák z pod křesla, kterému nemilosrdný malý tyran ukousl kus jazyka.
Zbývá už jen vyluštit záhadu, proč se Jarýskovi, té malé něžné ušaté bytůstce, v rodině říká v lepším případě "dobyteček", v horším "ty šiligán"... |
|