Vše začalo jen pouhým nachlazením v polovině listopadu roku 2019. Dostal jsem anitibiotika na mé nadměrné pití, kdy jsem za jeden den vypil i 300ml vody.. Antibiotika jsem, ač velice nerad každý den jedl a vypadalo to, že to opravdu pomohlo. Ani ne za týden jsem však ze dne na den přestal skoro i jíst.. tak jsme okamžitě druhý den ráno vyrazili na veterinu. Tam to vypadalo, že mám špatné zadní zoubky a nechali si mně tam s tím, že mi to obrousí. Odpoledne jsem jel zase zpátky domů.. Dostali jsme s sebou i tekuté seno, protože jsem měl zoubky velmi citlivé a nemohl jsem jíst sám.. ani tímto to však neskončilo..o 3 dny později mi nateklo pravé očičko.. bohužel se to stalo o víkendu a na veterině, kde měli otevřeno nám dali kapky, že by to mohlo alespoň trochu pomoct. V pondělí jsme hned jeli na veterinu, kde jsem byl na zákroku se zoubkami.. tam nám řekli, že to vůbec nevypadá dobře a odkázali nás na jinou veterinu, která se obzvlášť specializuje na malá zvířátka, jako jsem já. Jeli jsme tam hned v ten den odpoledne. Bohužel nám tam paní vetrinářka opravdu potvrdila, že zrak už mám poškozený a na očičko neuvidím.. a že bude muset očičko s největší pravděpodobností vyndat.. Hned si mně tam nechali, protože jsem šel následující den ráno na operaci....
V úterý nám paní vetrinářka volala, že operace byla delší než očekávala a bohužel očičko musela opravdu vyndat.. dále si mně tam nechala další dva dny. Ve čtvrtek odpoledne si pro mně panička přijela.. I po operaci nás však čekala ještě dlouhá cesta.. dostával jsem další anitbiotika, prášky na střeva, na bolest a tekuté seno.. i když jsem tohle všechno dost razantně odmítal a vždy jsem se pral, že to nechci, nebylo mi to nic platné.. nevěděl jsem, že mi to pomůže..
A tak jsme jezdili od začátku prosince na veterinu na kontrolu.. nejdříve 2x týdně..pak už 1x týdně..
Nejdříve mi paní veterinářka vyndala dren z očička, na další kontrole i stehy a domů jsme dostali injekční stříkačku a každý den jsme očičko postupně vyplachovali. Konec roku 2019 jsme úspěšně završili další návštěvou, kdy jsem v očičku neměl žádný hnis a rána mi krásně zarůstala.
V polovině ledna roku 2020 jsme byli na poslední návštěvě veteriny. Pokud nenastanou žádné problémy, už na kontrolu nemusíme. Rána už je zarostlá a skoro není ani poznat, že mi očičko chybí a podle mého chování byste to nepoznali už vůbec :) jen nevím, zda mi narostou i chloupky za krkem a pod krkem, kde je místy vůbec nemám - ale i kdyby ne, vůbec to nevadí. Hlavně abych byl zdravý :)
Tohle je ve zkratce můj příběh, který jsem si prožil za své necelé 4 roky králíčího života.. Panička je na mně moc hrdá, že jsem takový statečný ušák a takhle jsem to parádně zvládnul!
Děkujeme moc za všechnu podporu a tady v tomto albu budou mé fotky, které jsou pořízené po operaci a budeme je sem postupně přidávat. Naštěstí jsem velký bojovník a i bez pravého očička žiju plnohodnotný život.
Aktualizace, březen 2020: Bohužel se mi v zahojené a zarostlé ráně objevil znovu hnis. Museli jsme opět k paní veterinářce, ránu mi rozřízla a hnis mi vytekl ven. Očičko tedy opět čistíme.. snad hnis časem zmizí a nebudeme ho muset čistit napořád. Ale věřím, že vše bude dobré a zvládnu to tak skvěle, jako jsem to všechno zatím zvládnul. Naštěstí mi to v ničem nebrání. Miluju jídlo všeho druhu - od granulek po lahodnou travičku. Konečně je krásné počasí a já se můžu prohánět po milované zahradě - jsem šikovný a tak nemusím běhat na vodítku :) Doufám, že bude vše dobré a mějte své ušáky moc rádi, tak jako mně moje panička :)
Bohužel jsme se dozvěděli, že problémy s očičkami nejsou u králíčků až tak vzácné, jak se může zdát. Proto jsem sem ve zkratce sepsala náš příběh a dala sem alespoň pár fotek. I kdyby to mělo pomoct jednomu člověku, který bude takový problém s ušákem řešit, budeme moc rádi. Samozřejmě moc a moc s Kulíškem doufáme, že vaši ušáci jsou a budou zdraví :) Jen tímhle vším chceme ukázat, že ač na začátku tohohle všeho jsem měla velké obavy jak to bude Kulíšek zvládat, tak chci všem ukázat, že pokud jste v podobné, či stejné situaci - věřte svým ušákům, jsou víc senzační, než si dokážeme představit. Jsou stateční a Kulíšek si užívá života i přes všechno co prožil. |
|
