Dreams, uživatelka má dalších 8 alb« předchozí | následujíci »přihlášení - www.kralici.cz - eshop  
přidat komentář


Únor 2022 - Říjen 2022

Hodnocení 5 / 5 (4 hlasy)
O konci února roku 2022 jsem chtěla napsat už dlouhou dobu.. bohužel to bylo zezačátku moc čerstvé a tak jsem se k tomu dostala nakonec až teď.
Poté co pokračovali problémy s hnisem a zoubky jsme se dostali ještě do horší fáze a to té, že Kulda přestával jíst. Nechtěl jíst vůbec sám a i když jsem ho dokrmovala, tak mi většinu tekutého sena vyplivnul.. Dostal se z jeho původní váhy 1 177g na váhu, kdy měl sotva 1kg. Tím jak je drobný, tak to na něm bylo hrozně znát, měl vystouplé kosti, obzvlášť na zadečku.. Jeli jsme opět na veterinu, kterou jsme před tím navštívili už několikrát a absolvoval zde několik operací, jak na vyndání hnisu, tak i těch špatných zoubků.. ale i tak se zhoršoval. Proto na téhle návštěvě jsme se shodli s paní doktorkou na obtížném, ale správném rozhodnutí, které bylo, že to už necháme být. Že ho nebudeme víc trápit, protože to nikam nevede a jen by absolvoval další a další operace, kdy už tak byla veliká šance, že mu čelist praskne úplně.. A že bude na paliativní léčbě. Nejhorší bylo odcházet s tím, že až bude hodně apatický ať přijedeme a uspíme ho, aby se netrápil a že to dost možná může být už do týdne.. Nebudu lhát, že jsem to hrozně obrečela a byla jsem z toho špatná celý zbytek večera. Hrozně jsem se bála, že se vzbudím a Kulíšek už tady nebude a tak jsem vždy pro probuzení hned šla za ním a ujistila jsem se, že je v pořádku. Pomohlo tomu naštěstí to, že jsem měla po zkouškách a tím pádem jsem mohla být doma celý den. Druhý den od zjištění, že už tu Kulda asi moc dlouho nebude jsem si sama sobě řekla, že je přeci hloupost brečet teď když je tady semnou a že si místo toho budu užívat ten čas, který spolu máme. Postupně dny ubíhaly a strach trochu opadnul, protože Kulíšek i když nechtěl moc jíst byl jinak poměrně živý, mazlivý a bylo na něm vidět, že má chuť žít a znovu bojovat. V tu chvíli si člověk uvědomí, že to je to nejdůležitější a že budu dělat všechno pro to, abych mu v tom pomohla. A tak jsme začali dokrmovat vícekrát denně po malinkých dávkách, aby pil dávala jsem mu skrz stříkačku heřmánkový čaj. Čím více toho snědl, tím více měl energie.. postupně začal znovu baštit nakrájenou okurku, která byla na malé kostičky, pak taky banán, který zbožňuje. Další dny už i začal tekuté seno vyžadovat a jedl ho docela dobrovolně, někdy jsem mu to pořád musela dávat dá se říct násilím, ale někdy ho naopak snědl celý sám bez přemlouvání. Asi týden potom jsem šla znovu na veterinu, ale tentokrát bez Kulíška a šla jsem mu jen doplnit loxicom na bolest. Začaly plynout týdny a potom měsíce.. Celkově jsem ho dokrmovala, někdy jsme se spolu trochu dohadovali a zápasili celé 3 měsíce..během nich Kulíšek začal jíst trochu i sám, kdy jedl granulky namočené a rozmačkané v heřmánkovém čaji. A od začátku května už jí sám úplně bez příkrmu. Dodnes si pamatuji, jak jsem asi v půlce května přišla na veterinu opět jen bez Kulíška pro doplnění lexicomu na bolest (kam jsem chodila po celou dobu, vždy tak jednou za měsíc) a zrovna tuhle návštěvu jsem mluvila i s paní doktorkou, která byla překvapená a nadšená asi jako já, že jí sám a bez dokrmování, že je to úžasné. Což je jen odbočka k tomu, že hrozně člověka těší, když chodí na nějakou veterinu, kde je vidět, že mají o zvířátka vážně zájem a dokonce jimi přímo žijí, přesně jako tady. Vždycky se mě ptali jak se Kulíšek má a jak to s ním vypadá. Ptala se mně, jestli bych ho mohla příště vzít s sebou, že by se na něj ráda podívala. Další návštěvu jsem ho nechala rovnou i naočkovat a všechno vypadalo - v rámci jeho možností dobře. Rovnou se mu zabrousili i přední zoubky (jelikož se mu musel tenkrát nechat vyndat i jeden z těch 4 předních zoubků a jak nejí nic tvrdého, nemá si to o co brousit). Od té doby chodíme na broušení tak 1x za 4-5 týdnů a tak je tomu až doteď - do začátku listopadu 2022, kdy konečně sepisuji náš další společný příběh, který jsme s Kulíškem absolvovali. Celkově už je to vlastně rok, od problémů se zoubky a třičtvrtě roku od doby, kdy to vypadalo, že o Kuldu přijdu... je to neskutečný a stále se snažím užívat si ho každý den, protože on je takový složitý pacient a bohužel není jistota ničeho. Může se to kdykoliv znovu otočit.. budu doufat, že tu semnou ještě nějakou tu dobu zůstane, samozřejmě za předpokladu že bude pořád takový veselý, čiperný a někdy i docela mazlivý ušák a nebude ho nic bolet. Aktuálně má ještě na bradičce bouličku s hnisem, která naštěstí není nijak veliká, má ji už nějakou dobu a nijak ho neomezuje.. paliativní léčba stále trvá a proto to necháváme být. Samozřejmě když by ho něco bolelo tak by se to řešilo, pokud by to šlo.. má už přeci jen omezené možnosti.
Každopádně pokud je někdo neskutečný bojovník, tak je to Kulíšek, protože co už si za svůj život všechno užil a vybojoval je neskutečný.. Moc všem děkujeme za podporu, užívejte si čas se svými ušáky a mějte se moc hezky :) Přidám sem i nějaké Kulíškovo fotky z tohoto období.



V srpnu mi panička pořídila tenhle báječný tunel, ve kterém někdy i rád ležím či dokonce spím.

Často si taky lehnu dost "na divoko", ale hlavně, že je to pohodlné no ne?

Tady hlídám ponožky, které mám mimochodem moc rád.

Kdo mi tu ponožku vzal?

Venku se rád schovávám všude, kde je to jen trochu možné.

Pak také pozoruji co se venku děje zajímavého.

No a ještě radši než ponožky mám paničky nohy. Často si k nim lehám a hlídám je, aby náhodou někam neutekly. Jeden nikdy neví.

V tunelu mám asi nejradši modrou barvu.

Písek je další oblíbené místo na zahradě. Ať už na hrabání anebo i na ležení.

A když není počasí, rád si poležím na křesle, které už je prakticky moje. Nebojte, panička má ještě jedno :)

Ve své bedýnce mám velmi rád svou lavičku. Ta vznikla náhodně, protože jsem jako malý chodil čůrat do jeslí se senem, což se z nějakého důvodu paničce moc nezamlouvalo.

Kdybyste se divili od čeho jsem tak špinavý, tak to je od tekutého sena anebo od granulek s heřmánkovým čajem.

A zase ta ponožka..

To mám ale dlouhé nohy co?

Tady mám v bedýnce dokonce i deku, protože se mi udělali na pacičkách otlaky, které byly bohužel až do krve. Naštěstí to pomohlo a už je to dávno v pořádku.

Jak můžete vidět, křeslo je moje velmi oblíbené místo.

Když svítí sluníčko tak se na něm rád nahřívám i vevnitř.

Tady panička převlékala postel a já jsem ji samozřejmě pomohl a dělal jsem krále povlečení :)

Zase můj venkovní úkryt.

Ale venku jsem samozřejmě také v pozoru.

Tady je poměrně výjimečná chvíle, kdy jsem byl na paničce a nechal jsem se hladit. To bylo obzvlášť v tom horším období..normálně jsem také mazlivý, ale ne zase tolik, abych se nechal chovat :)

A poslední fotka je asi jediná společná s mojí venkovní kamarádkou Bonny (fenkou německého ovčáka, babičkou, které je 13let). Bohužel už pár let skoro nevidí, ale je velmi přátelská a tak můžeme být pod dohledem i spolu na zahradě :)
Internetový obchod - chovatelské potřeby pro králíčky a hlodavce obchod.kralici.cz

Budeme rádi, podpoříte-li naše stránky nákupem v našem specializovém eshopu na chovatelské potřeby a krmivo pro králíčky, morčata, potkany a ostatní drobné hlodavce.

Digitální fotoaparáty