Někdy si k sobě na chvíli bereme čičinu od mých rodičů, kteří bydlí o patro níž ve stejném domě jako my. Fousici máme radši v kleci. Při první návštěvě, když se číča přiblížila ke kleci, Fous se chtěla kamarádit a začala lítat v kleci a vyskakovat na stěnu klece směrem ke kočce - ta to ale pochopila jako útok a bála se, dokonce na Fousici syčela. Při dalších návštěvách už se tolik nebála, Fousinu klec zvědavě zblízka obchází, ale s velkým respektem. Kdybych Fousici vypustil, nevím, jak by to dopadlo, číča by asi zdrhla neznámo kam :-). Jó, nemáme žádného ustrašeného králíčka, který se bázlivě krčí v koutě.
Na konci jsou celkové pohledy shora do klece, jak ji máme uspořádanou - ve stavu po úklidu a před úklidem. Fousice se ráda zavrtává pod ten molitanový podsedák a hrabe si pod ním na koberečku. Někdy ten molitan stěhuje po kleci. No a jak je dobře vidět, taky si občas ráda zahrabe v záchodě. Jeden molitanový podsedák má i venku vedle klece, aby nesedala na tvrdém linu, a docela si ho oblíbila a využívá ho. |
|
