 Tak pojďte dál... |  Nejdřív vás zavedu do kuchyně, kde mají tu báječnou petrželku. |
 Hele, nestůj tady a dej mě petrželku. |  Jo, ta teda je... |
 No, ale když dojde petrželka, nepohrdnu ani ibiškovým lístkem. |  No, vlastně, mám ho poměrně dost rád. |
 Možná stejně jako tu petrželku. |  A jsem ochotnej ze sebe udělat i sysla... |
 Takže to bylo krmení a můžeme přejít k průzkumu. |  Á boty, výborně... |
 Boty prej nesmím. Hm, tak se aspoň nažeru povlaku na duchnu, ať mají taky trochu strach, že se mě udělá špatně. |  Dost bylo povlaku a jdeme jinam... |
 A kam? No, na sedačku přece! |  Co to tady... Že by to bylo to místo, kam jsem si onehdá cvrknul? |
 No dobře, nebudu tady teda čurat, ale pojď mě mazlit. |  Eště trošku... |
 A pokračujem... |  ... do knihovny. Ty okurky vypadají lákavě a což teprve ta šunka. Ale já bych to stejně nejedl. |
 A na závěr prohlídky vám ukážu svoji skrýš pod stolkem. | |