Tak to je Jetelinka - černé chlupaté zlatíčko, i když občas zlobivé. | A toto je Flér - velká bílo-černá slečna, která je původem z králíkárny. |
Tunel je u holek vcelku oblíbený. | Hlavně proto, že se v něm báječně odpočívá. |
Mají ho rády obě dvě, takže asi budu muset koupit druhý, aby se nemusely pořád střídat. | Že jste neviděli dva rozplácnuté králíky na zemi? Tak se podívejte... |
Flér u páníčka na posteli. | No není to doslova výstavní králík? (I když ten francouzský nápis "Deux petits lapins" na povlečení, v překladu "My jsme malí králíčci", k Flér moc nesedí...) |
"Máš to tu hezký, ale už chci zpět dolů, páníčku!" | "Mlsáme a zároveň si obrušujeme zoubky. Mňam!" |
"Už mě to zase chytlo..." | Jedním uchem vždy ve střehu. |
"No jo, už běžím. Tak kde je ta mlska?" | "Tak co, páníčku? Kdy mi pořídíš nějakého ženicha?" |
Detail Flér a jejího "laloku spokojenosti". | V noře pod křeslem. |
"Tenhle kobereček se mi docela líbí. Rozhodně je lepší než ten minulý." | Porovnání velikosti. |
Spokojený ušák - co dodat. | Flér a její dlouhé tlapičky. |
"To koukáš, jak mám dlouhé tlapky, co?" | A nakonec spokojené společné válení. Ach ta láska králičí. Je jedno, o jaké králíčky jde - všichni si zaslouží stejnou a láskyplnou péči bez rozdílů. Zakrslá Jetelinka a obří Flér budiž tomu příkladem. |