 Tak to je Jetelinka - černé chlupaté zlatíčko, i když občas zlobivé. |  A toto je Flér - velká bílo-černá slečna, která je původem z králíkárny. |
 Tunel je u holek vcelku oblíbený. |  Hlavně proto, že se v něm báječně odpočívá. |
 Mají ho rády obě dvě, takže asi budu muset koupit druhý, aby se nemusely pořád střídat. |  Že jste neviděli dva rozplácnuté králíky na zemi? Tak se podívejte... |
 Flér u páníčka na posteli. |  No není to doslova výstavní králík? (I když ten francouzský nápis "Deux petits lapins" na povlečení, v překladu "My jsme malí králíčci", k Flér moc nesedí...) |
 "Máš to tu hezký, ale už chci zpět dolů, páníčku!" |  "Mlsáme a zároveň si obrušujeme zoubky. Mňam!" |
 "Už mě to zase chytlo..." |  Jedním uchem vždy ve střehu. |
 "No jo, už běžím. Tak kde je ta mlska?" |  "Tak co, páníčku? Kdy mi pořídíš nějakého ženicha?" |
 Detail Flér a jejího "laloku spokojenosti". |  V noře pod křeslem. |
 "Tenhle kobereček se mi docela líbí. Rozhodně je lepší než ten minulý." |  Porovnání velikosti. |
 Spokojený ušák - co dodat. |  Flér a její dlouhé tlapičky. |
 "To koukáš, jak mám dlouhé tlapky, co?" |  A nakonec spokojené společné válení. Ach ta láska králičí. Je jedno, o jaké králíčky jde - všichni si zaslouží stejnou a láskyplnou péči bez rozdílů. Zakrslá Jetelinka a obří Flér budiž tomu příkladem. |