Podívejte se na našeho drobečka :)
https://www.kralici.cz/burunduci/alba.asp?a=177
- - - - -
Taky se zde podělím o svojí zkušenost. I když zatím jen malou :)

Keiru jsem sehnala od chovatele z Vysočiny, narodila se 28.5.2016 a hned 28. den jsem si pro ní jela. Je dokrmovaná z lahvičky mlékem průběžně během dne kdy má chuť a kdy si řekne (to už poznám) Vzhledem k tomu, že hned od prvního dne, co jsem si jí přivezla domů, jí mám neustále u sebe (vyjma práce pár hodin) když se díváme na film, když jím.. zkrátka téměř všude se snažím jí mít u sebe a strašně se mi to osvědčilo. Běhá za mnou a v kleci sama být nechce :) Včera se mi dokonce stalo, že jsem jí večer dávala mléko a vím, že po jídle vždycky usne, tak jsem jí dala do klece do pelíšku že už půjdu taky spát (během spánku jsem si to netroufla jí mít u sebe, bych jí rozmačkala prďolku malou) a po několika minutách se mi vyškrábala nahoru do rohu klece a jakoby něco hledala. Tak jsem jí vrátila zpět do pelechu a pak zase. Tak jsem do klece natáhla ruku a skočila po mě a běžela mi za krk. Potom jsem počkala v posteli až mi tvrdě usne v ruce a pak jsem jí vrátila zpět do klece.
Musím říct, že po pár dnech co jí mám je strašně vidět jak se rychle fixne na člověka. Lidské teplo je pro ní prostě spása. V kleci se jí moc spát nechce, zato u mě usne okamžitě. Teplé kondenzované mléko ředím 1:1 vodou + namočený piškot, mám jí přitom v ruce a vím, že to vždycky zabere :)