Jaké jsou činčily?

♦  Činčila pochází z Jižní Ameriky a jejím přirozeným životním prostředím jsou skalní rozsedliny a jeskyně    nehostinných, pro člověka obvykle nepřístupných oblastí s nízkou vlhkostí. Mají hustou, hebkou a velmi jemnou    srst, kvůli které byly především v 18. a 19. století pronásledovány a loveny.

♦  První pokusy, spíše neúspěšné, pěstovat činčily v kleci se objevují v 18. a 19. století v Jižní Americe a
   v Evropě. Úspěchy se dostavují spíše až ve 20.století. Oblíbenou jako domácí zvíře se však stala až v
   poslední době. Činčila, kterou si můžeme pořídit u chovatelů, nebo ve zverimexu patří mezi malé činčily,
   a je křížencem činčily krátkoocasé a činčily vlnaté.

♦  Původní zbarvení činčil je šedé, se světlejší spodní stranou těla a je nazýváno "standard". Křížením však    vzniklo mnoho barevných mutací. Délka těla se pohybuje od 25 do 35 cm, délka ocasu je asi 15-20 cm.    Hmotnost dospělé činčily je 400-600 g.  
         
♦  Činčily nejsou vyslovení mazlíci, a proto jsou vhodnější pro starší děti ( od věku 13 let ), které jsou schopné
   se o ně postarat a pozorovat je. Jsou to temperamentní zvířátka a chovatel musí jejich přirozené potřeby    respektovat. Na běžný ruch domácnosti si však dokáží zvyknout a ignorují jej.

♦  Činčily jsou ve většině případů vhodné i pro alergiky, protože jejich srst je natolik hustá, že v ní nežijí roztoči.

♦  Činčila se při dobré péči může dožít 18 až 22 let, průměrný věk se pohybuje mezi 10 až 15 lety. Jsou aktivní v    podvečer a v noci ( zhruba od 18 hodiny večerní ), proto je večer vhodnou dobou ke krmení.

♦  Činčily jsou velmi živá zvířátka, a proto je idéální jim dopřávat výběh po bytě. Je však dobré počkat, dokud není     zvířátko dost ochočené. Vhodné je pouštět je vždy večer, kdy jsou aktivní. Jsou to hlodavci a okusují vše v     dosahu. Proto je nutné jim zabránit v okusování věcí, které by jim mohly ublížit, či jim způsobit zdravotní   
    problémy.

♦  Činčily je možné chovat po jedné, po dvou, či v páru.
             •  Rozhodneme-li se pro jedno zvířátko, stane se při správné péči brzy přítulnou a zvídavou.Pohlaví v                 tomto případě nehraje žádnou roli.
             •  Chov dvou jedinců vyžaduje podstatně větší klec, aby měla obě zvířátka dostatek soukromí. Dvě                 samičky můžeme chovat dohromady poměrně snadno, ale dva samečci se nesnesou.
             •  Chov páru vyžaduje také velkou klec a přináší potomky. Páry se snáší poměrně dobře.

♦ Činčily zvedáme za kořen ocasu a druhou rukou je podpíráme pod bříškem.

♦ Činčily jsou velice čistotné, a proto sami o sobě nešíří prakticky žádný zápach.

♦ Transport činčily nezvládají příliš dobře, a proto - když to není vysloveně nutné - je lepší je nechat doma,    kde jim bude mnohem lépe. Pokud je nutně potřebujeme převézt, je důležité si vybrat chladnější den, protože    přílišné horko v uzavřeném autě je může i zabít.