Ježek bělobřichýJežek ušatýKupujeme ježkaNemociVeterinární péče

KrmeníUbytováníOchočeníChovBarevné varianty

Diskuze

Inzerce

Jména

Odkazy


E-mail

Nemoci

Jak poznáme zdravého ježka:

- jasné oči
- čistá kůže, bodlinky i zadeček
- bez strupů a zranění
- čilost
- hmotnost (ani příliš tlustý, ani moc hubený)
- zdravé nožky, bez přerostlých drápků
- neškrábe se
 

Občas překontrolujte ježkům drápky, může se stát, že je bude třeba trošku zastřihnout. Chce to občas docela velkou trpělivost. Lepší je, když jeden ježka drží, fixuje mu nožičku a druhý stříhá :-)

Kdy navštívit veterináře:

- ježek má neobyvklé chování (např. je pasivní)
- bezvládně leží (zjistěte, zda je dostatečně "teplý", ale ne přehřátý)
- více jak den (24 hodin) nepřijímá potravu, vodu či dlouhodobě nebo výrazně ubývá na váze
- při procházce po domě sezřal či olízal, co neměl (např. čistící prostředky)
- ježek má záchvaty (může jít o cukrovku)
- nereaguje a je chladný na dotek (okamžitě se ho pokusím zahřát - dám jej pod košili, na termafor - který obalím dekou, ručníkem...)
- strnule chodí (může se jednat o poraněnou končetinu, artritidu, nedostatek vápníku, ale i o tzv. "WHS - rozviklaný ježčí syndrom)
- ježek má suchou, šupinatou kůži, škrábe se a ztrácí bodlinky (zřejmě se jedná o roztoče)
- vypadá, že má zlomenou nohu
- ježek má výtok z očí či nosu (může jít o infekci horních cest dýchacích)
- výtok z uší, šupiny v uších (může jít o plísňovou infekci, kvasinky, roztoče)
- má vrostlou bodlinu, která se jeví infikovaná (okolí je zanícené)
- ježek má neovyklé výrůstky, bouličky (ježek je náchylný k rakovině, může jít i o cysty)
- má zelené bobečky (může se jednat od banalit, až po závažné věci, popřemýšlejte, co ježek poslední den žral)

Při správné péči a životosprávě není nutné ježky pravidelně odčervovat ani očkovat.

Svrab

Co je to svrab? Svrab je parazitární onemocnění, které způsobuje několik druhů roztočů napadajících mnoho domácích i divokých druhů zvířat. Dospělé zákožky svrabové žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní a probíhá na zvířeti. Inkubační doba je variabilní – několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů.

Ušní svrab je nenápadnější, začíná zpravidla malými „bradavičkami“ na okraji ušních boltců. Způsobuje jej jiný druh zákožky.  Necháte-li ušní svrab příliš rozbujet, skončí to znetvořeným boltcem s okrajem zdeformovaným do tvaru květákovitých výrůstků. Tento typ svrabu není tak nepříjemný a zpravidla se lépe léčí.

 


Svrab, který může mít váš ježek, nemusí být jen "ježčí", ale může být i od koček, psů a ptáků. Není způsoben jen špatným chovem či špínou. Je k tomuto několik vysvětlení. Jedním z nich může být i infikovaná podestýlka hoblin. Taktéž přenos z jiných zvířat, která doma současně máte, z venkovních výběhů, ale i od vás. Stačí, abyste před uchopením ježků pohladili třeba nakaženou kočku, či pochovala nemocné morče, které tisknete ke stejnému oblečení jako následně ježka..., a už je to tady. Taktéž "propuknutí" svrabu podpoří oslabený organismus ježka. Pak můžete čistit, jak chcete, přemýšlet a zkoumat, stejně se důvodu zřejmě nedopátráte.

Takže, pokud se váš miláček neúprosně škrábe a vypadávají mu příliš bodlinky, zřejmě bude napaden svrabem či roztoči. Jděte k lékaři. Tam se ježek podrobí důkladnější a odbornější prohlídce. Zda nemá stroupky či změny na kůži (šupinky). Taktéž mu bude, zřejmě odebrán seškrab kůže na několika místech. Při troše štěstí a větším napadení uvidíte pod mikroskopem "původce všeho - zákožku svrabovou". Počítejte s tím, že budete muset preventivně léčit všechna zvířata, která v domácnosti máte, jinak by úsilí bylo zbytečné! Všechny ubikace budete muset samozřejmě dezinfikovat (např. Savem…) a dodržovat větší hygienu při manipulaci s nemocnými ježky. Ne tak skrz vás, že byste také svrabem onemocněli, ale kvůli přenosu na ostatní zvířátka. Avšak dodávám, že i u citlivějších lidí se přenos může projevit drobnými pupínky a „krupičkou“ na kůži.  Nic však raději nedávejte mláďatům do 100 g. To asi opravdu raději počkejte, až povyrostou. Lék se aplikuje jako spot-on na kůži. Nic se nepíchá, nic ježka nebolí. U přípravku Stronghold je dokonce dovolená aplikace u březích a kojících samiček. Zahraniční chovatelé uváděli, že dlouhodobě nepozorovali žádný problém, a to ani u kojených mláďat (přenos mlékem od samiček). Takže,  všichni, prosím, pamatujte, že pokud přinesete domů nového ježka, dejte mu alespoň třítýdenní karanténu, abyste zjistili, zda je vše v pořádku, neprojeví se nějaké onemocnění a vy měli čas zajít popř. ke zvěrolékaři. Ať si nenakazíte všechno ostatní zvířectvo, co doma máte. Bylo by to opravu zbytečné.

Konkrétní příklad léčby svrabu u samičky jažka bělobřichého:


Léčbu svrabu jsem zahájila pomocí Biomectinu, který obsahuje látku Ivermectin. Zvěrolékařka znala potřebné dávkování a věděla, že "se používá". Je uváděn v odborných publikacích. Jen pro bližší informace. Aplikuje se 0,3mg/kg - lze dát buď injekcí pod kůži, nebo jako spot on na kůži - i když u některých zvířat se nemusí kůží vstřebávat v dostatečném množství. Samička se po třech dávkách škrábat přestala, za měsíc se však škrábat opět začínala. Dověděla jsem se od zahraničních chovatelů, že léčba Ivermectinem není dostatečná. Taktéž se občas vyskytly informace, že po této látce ježek uhynul. Zda to bylo způsobeno špatným dávkováním, alergickou reakcí nebo "něčím dalším" u konkrétního jedince - nevím. Zda se může podávat kojícím a březím samičkám jsem také nezjistila, protože v zahraničí od této léčby spíše ustupují.

Při tomto zjištění jsem již samičce aplikovala jiný druh léku, a to Stronghold  6% pro koťata a štěňata (růžové balení). Ve všem jsem se řídila jen radami zkušených zahraničních chovatelů. Paní doktorce jsem odsouhlasila, že beru riziko na sebe, protože k tomuto léku neznala potřebné dávkování. Věřila jsem, že v zahraničí mají s ježky velké zkušenosti a nikdo jim nebude chtít ublížit. Tento lék obsahuje Selamectin a v zahraničí je často uváděn pod názvem Revolution. Dávková zhruba sedělo, i když někteří chovatelé uváděli dávkování odvozené od váhy psů (druh pro nejmenší pejsky), někteří jen velmi laicky v kapkách. Předpokládaly jsme, že 1 kapka je 0,05 ml Strongholdu pro koťata a štěňata. V tom případě se má dát 1 kapka ježkům do 400 g a dvě kapky ježkům nad 400 g. Aplikuje se na kůži (pro lepší manipulaci ve stříkačce s jehlou) do míst mezi lopatky - za ouška. Případná druhá kapka se má dát po směru růstu bodlin blíže k zadečku. Prozatím jsem zkusila 1 kapku pro ježurku, která váží 380 g a má "neustále" se opakující problémy. Do týdne se přestala takřka škrábat, ale ne zcela. Jak se uvádí, budeme lék aplikovat ještě jednou, a to za 3 - 4 týdny, opět jako spot-on, avšak možná ve větší dávce). Co se mi líbí, nemusím se bát, pokud by byla samička březí a čekala mláďata.

Dle posledních informací z VFU v Brně: o toxicitě Biomectinu neříkají nic. Ale Strongoldu doporučují i vyšší dávku, klidně prý i jednu celou pipetu pro štěňata a koťata na ježka cca 0,5 kg hmotnosti. Neměla by ublížit.

Ani po jednom léku jsem u žádného z mých ježků nepozorovala reakce či problémy. Cena za léčbu Ivermectinem je asi 70 Kč za jednu aplikaci (jsou potřeba tři, někdy až pět). Cena za Selamectin je asi 300 Kč. Aplikovat stačí max. dvakrát,  musí se však zakoupit jedna celá ampulka, která ale vystačí teoreticky na víc ježků či aplikací... Takže si myslím, že se to cenově "dá zvládnout" a žádného chovatele, který je schopen dát za ježka spoustu peněz tato částka nezruinuje.

Jak lék působí? Po aplikaci na kůži (kápnutím za krk) se vstřebá do kožního mazu, chlupových folikulů a částečně do krve a účinkuje tak v celém těle.

Oba léky jsou pouze na lékařský předpis u zvěrolékaře, nejsou ve volném prodeji. Sami raději nic nepodnikejte a jděte se radit k odborníkům. Popřípadě si vytiskněte tento článek a můžete ho dát přečíst lékaři.

Závěrem je třeba říct, že je nutné nezaměňovat svrab s výměnou bodlinek u mladých ježků. To bývá často příčinou jejich častějšího škrábání a vypadávání bodlin. V tomto případě je ježek naprosto zdravý a o žádný svrab se nejedná. Časem se vše upraví. Ani občasné poškrábání ježka nelze brát jako příznak nemoci. Je to živý tvor, který se občas poškrábe a navíc často žije na podestýlce z hoblin, které se mu dostanou mezi bodlinky a tam mu vadí, takže se je snaží samozřejmě odstranit. Někdy může být taktéž i příčinou škrábání pouze příliš suchá kůže.

Samička z toho příkladu byla léčena se svrabem v okamžiku, kdy se asi dva dny neúprosně škrábala. Tak, že se nebyla schopna ani v klidu najíst. Její stav se znatelně zhoršoval. Začala se budit i během dne. Neměla však zatím znatelné známky na kůži (např. stroupky). Časem se svrab začal projevovat i viditelnými změnami na uších. Po tomto zjištění jí byla podána vyšší dávka Strongholdu, dle doporučení z VFU Brno.

Herpesvirus

U zvířat všeobecně se herpesviry projevují výtokem z nosu, genitálií, záněty spojivek, různými puchýřky po těle a u chovných samic i špatným zabřezáváním, potraty nebo úhynem mláďat po porodu. To by mohlo být příznakem i u ježků, bohužel to tak ale bylo pouze v jednom z asi 10 prokázaných příznaků herpesviru. V ostatních případech byla herpesvirová infekce zjištěna až při pitvě, která ukázala nekrózu jater se spoustou zánětlivých ložisek. V Británii se stal případ dovozu ježků z Německa, kteří byli herpesviry nakaženi, nakazili celý chov a na onemocnění se přišlo, až když noví majitelé ježčat z toho chovu onemocněli pásovým oparem. Na ježcích přitom nebyly žádné viditelné příznaky onemocnění. Největší pravděpodobný výskyt (nejenom herpesvirů) je ve velkých koncentrovaných chovech, nejen, že se tam virům dobře daří, ale taky snadno unikají pozornosti chovatele.

Typů herpesvirů je mnoho a u lidí jsou původci různých onemocnění od oparů na rtu, přes plané neštovice až k těm závažným, jako je právě pásový opar či mononukleóza. Šíří se přímým kontaktem, takže prevence spočívá hlavně v důkladné hygieně (mytí rukou po manipulaci se zvířaty, nenechávat se zvířaty olizovat, apod.).

Význam registrace ježků z hlediska genetického přenosu chorob - The International Hedgehog Registry

Význam registrací zvířat je obrovský. U ježků zejména kvůli dědičnému onemocnění WHS. Pokud jsou chovatelé zodpovědní a onemocnění do registru nahlašují, dají se vytipovat linie, které tímto onemocněním trpí a tím pádem se všechna podezřelá zvířata vyřadí z chovu, aby se nemoc nešířila dál. Dále se hlásí všechna závažná onemocnění, jako je rakovina, onemocnění herpesvirem, který je přenosný na člověka, atd.
Vzhledem k tomu, že v České republice se toto velmi podcenilo, narodila se strašná spousta neevidovaných zvířat, které mohou nějakou z dědičných chorob trpět, a protože u nás zatím není mnoho odborníků na ježky, roznáší se tyto choroby a poruchy dál. Není vyjímkou, že se nemoc projeví u samičky třeba až po 1-2 vrzích, sameček postižený WHS, než zemře, může splodit mraky malých ježků, kteří jsou jeho nositelem...


Někdy je to ale těžké, i když je stanice registrovaná. Stane se, že chovatel jaksi "zapomene" rodokmen dodat.. Nedodání rodokmenu je ale porušením chovatelského kodexu, který se zaregistrovaná stanice zavazuje plnit, a v případě, že dojde k jeho porušení, je chovateli odebrána licence. 

Navíc někteří čeští vychvalovaní "chovatelé" (nebudeme je jmenovat) prodávají ježky s genetickými vadami, nemocné a snad se všemi barvami duhy, nad kterými by leckterý komisař IHA (The International Hedgehog Association) povytáhl obočí. Bohužel je laická veřejnost těmito "chovateli" klamána a pak dochází k takovým excesům, jako v některých inzerátech, kdy majitelka prodává sedmiměsíční samičku, která je již podruhé březí...


Je třeba se tedy snažit o osvětu, své ježky registrovat a doufat, že se situace zlepší...

Zánět penisu u ježka:

http://www.veterina-zabranou.cz/zajimave-pripady/exoti-a-drobni-savci/zanet-penisu-u-jezka%20

Zoonózy - Nemoci přenosné na člověka:

http://hedgehog-dream.webnode.cz/zdravi-a-nemoci/zoonozy/

WHS:

http://hedgehog-dream.webnode.cz/zdravi-a-nemoci/whs/
 

Dagmar Němcová, Markéta Dubová, Eva Němčanská