IvanaP - fakt strašný, že máme vykastrovaného psa:)) Kastrovali jsem ho taky proto, že utíkal. Do tří let bezproblémový pes, kterého nenapadlo se vzdálit. Před čtvrtým rokem se mu povedlo utéct za fenou - přiznávám, že byla naše chyba, že jsme to umožnili, ale stalo se. Od té doby nám utíkal pravidelně v období, kdy se feny v okolí hárali. Plot jsme měli zabezpečený dobře, ze zahrady neutíkal. Brali jsme ho všude sebou, u koní byl s námi pořád. V době hárání fen jsme se nemohli ve stáji otočit k němu zády, protože v tom okamžiku byl pryč. Zkoušeli jsme ho přivazovat na stopovák, jenže ho překousal. Když pak jedné důchodkyni jedni majitelé feny polili psa vařícím olejem tak, že pes pošel, neváhali jsme a našeho psa jsme nechali vykastrovat. Měla jsem o něj prostě strach - že mu někdo ublíží, že ho srazí auto. A ještě jedna věc - ten náš pes v období, kdy se feny hárali nežral. Byl tak hotový, že nežral a hubnul. A byl to labrador.
Od kastrace máme klid. Neutíká. Obtloustlý byl v době, kdy jsem nejezdila a on se mnou nechodil na vyjížďky. A samozřejmě je třeba ho hlídat, kolik žere a co žere. Ale to je u labradorů normální a nemá to nic společného s kastrací. Jakmile se zase začal hýbat (chodit se mnou na vyjížďky), stal se z něho normální pes se sportovní postavou lepší fotku u sebe nemám -
http://misulinka.rajce.idnes.cz/Sweety%2C_Sebicek_-_4._6._2009/#DSC03821.jpgMezi ostatními psi ještě dlouho po kastraci fungoval úplně normálně, svoji psí kamarádku asi rok poté při hárání obskakoval, ale už to nebyla priorita. Dneska psy nemusí, ale už je mu 9 let, tak na to má snad právo.
Ten můj známý, který byl nemocný - měl toho hřebce taky doma. Měl k němu ještě valacha a kobylu. Sportoval s ním na úrovni L, byl mladý, s ostatními svými koňmi chodil parkury S. On s nim vycházel bez problémů, dokonce byl rád, že je takový, jaký je. Jenže pro druhé to byl trochu oříšek.
Taky netvrdím, že každý hřebec je zlý. Jen, že hřebec to má v životě těžší, tak proč mu život neulehčit kastrací.
Měli jsme v oddíle ustájeného plnokrevného hřebce. Sportoval na úrovni L, vozili se na něm děti, i já na něho občas sedla. Choval se výborně, nehřebčil, jen trochu pořehtával po kobylách, ale byl absolutně zvladatelný. Ale byl to chudák. Do výběhu chodil výjimečně. Zbylí koně chodili ve stádečku, on byl zavřený v boxu, protože výběh máme jen jeden.
Lucia - tam, kde mám Rumíka, je plemenný hřebec ve stádě kobyl i jejich hříbat. Je neuvěřitelné, jak je klidný. Nemá potřebu hřebčit, nikam neutíká. Je myslím chován v přirozených podmínkách. Jenže kdo ty podmínky má?
Luci, ještě jsem ti chtěla říct - byli jsme se Sweetym na poslední kontrole - rok po úrazu - čelist není úplně srostlá (resp. je srostlá, ale stále je vidět linie lomu), takže dlažka se vyndavat nebude a vynětí by se řešilo až ve chvíli, kdy by dělala problémy (píštěle a pod.). Veterinář mi řekl, že to nesrostlo dobře z důvodu, že se operovalo pozdě:( To jen, že jsi chtěla tenkrát vědět, jak pokračujeme:))
- - - - -Omlouvám se za iXy:)