 |
V listopadu se
jednou vrátila z cest a měla s sebou cosi straaašně chlupatého, co viděšeně
čučelo z její náruče a ani nepíplo.
Maggie
Byla to krásná dlouhosrstá tříbarevná šeltie. Taky morčecí ale už paní
;) Kdysi měla už nějaká miminka, říkala. Straaašně jsme se ze začátku
nesnášely. Ona chtěla být šéf a já jsem byla zvyklá, že šéf jsem po Mazlin já.
Taky jsem jí docela záviděla vlasy. Ale když jsme prostě zjistily, že už u nás
zůstane, tak jsme se s tím smířily a zpečetily jsme kamarádství. Dnes jsme spolu
moc rády, spolu spinkáme v dekovém doupěti pod stolem, ale už se na nás chystá
domeček v kleci. Paničce už totiž došla trpělivost s tou horou bobků, které jsme
po sobě zanechávaly, tak se rozhodla nás dát natrvalo do klece. Nevadí nám to,
hlavně když je jídlo ;). Spopuuusta jídla ;))). |