 Tak takhle jsem měl bydlet, když jsem přišel do nového domova. |  A měl jsem se v té pěkné vilce podle paničky zkamarádit se starejma morčounama. Ale jelikož jsem malý rebel, tak hned po ubytování jsem tomuhle šimlovi dal pořádně do zubů... |
 ... a s tímhle krasavcem jsem se neustále pokoušel o miminka, až prý z toho málem celý ztumpachověl. |  Tak jsem putoval (asi za trest) do tohodle malýho krcálku. Byl jsem pěkně naštvanej... |
 ... že si ti dva kmeti žijou v luxusu. |  A chodí si i na procházky :o( |
 Jen jsem tam seděl a okouněl, uražený a smutný. Jenže panička už mi dávno odpustila, že jsem nařezal jejím miláčkům, a přichystala mi překvapení... |  Nevěřil jsem svým červeným očím! |
 Hurá! |  No fajn, takže tady je to moje. A opovažte se mě dát zase jinam! |
 Hmmm...i barvu jste trefili, ladí mi to k srsti. |  Hned jsem musel okouknout taky patro (mimochodem, je otevírací, ať se prý pod ním dá lépe uklízet moje bobo). |
 Všechno pěkně proňufat... |  ...a prozkoumat.. |
 .. a zkontrolovat.. |  A ať se rozlížím... |
 ... jak se rozlížím... |  ...žádnou chybu tady nevidím. |
 Takže nashle, jdu si válet šunky. |  Jo a takhle už to vypadá v paniččině ložnici :o) Za vše vděčí svému moc šikovnému příteli, který má na našich vilách hlavní podíl. Moc mu děkujeme. |