Konečně se dostávám k počítači, čímž se omlouvám všem, kteří mi psali a mysleli na nás s Bělinkou.
Bělinka se sice včera přes den jevila docela dobře, sama jedla, nebylo potřeba přikrmovat, ale Jezzabell mě zviklala s tím, že by se to mělo vybrat všechno, celý ten absces, a tak jsme jeli navečer k Valešovi. Nezkoušela jsem volat předem, prostě jsme riskli, že se buď k němu dostaneme nebo ne. A naštěstí jo, tedy aspoň si myslím a doufám, že to bylo štěstí pro Bělinku. Jezzabell, odkázala jsem se na to, žes mi to poradila, abych to zkusila zkonzultovat ještě raději s ním, tak doufám, že nebudeš mít u něj zle proto. Ale víc pacientů je vlastně jejich zájem, myslím.
Byl opravdu moc hodný a ochotný, ihned ji vzal na další operaci, i když mi řekl, že neví, jestli to ona zvládne, druhou narkózu hned druhý den a v pěti letech.
Moje holka šikovná to zvládla, ale bohužel, byly dvě varianty, které čekal, že to bude od zubů, tobyla ta horší, protože tam se ta rána musí nechat otevřená a vyplachovat dlouhodobě hnis a brát dlouhodobě atb, nebo že je to od slinné žlázy, tam by se to mohlo hned zašít. A normálně nechat zahojit. Bohužel to byla ještě další varianta nakonec, prý jí to jde z uzliny a tam se to nedalo celé vybrat i s tím pouzdrem, protože mezi těmi cévami a tepnami na krku se to prostě nedá. Takže vybral, co šlo, bylo toho ještě prý jako pingpongový míček asi, co tam zbylo po operaci na Erice.
Říkal, že bez té další operace by nebyla šance, aby se to dostalo ven, i kdybych jí to pročišťovala.
Tak, jak mi na Erice řekli. Ale musel jí to nechat otevřené, protože prý přístupem kyslíku by se měl zlikvidovat i ten zbytek, co tam ještě zůstal. Takže má zašitý jen kousíček a velkou otevřenou ránu do krku, kterou jí musím jednou denně čistit hypermangánem. A atb na min. další dva týdny dávat.
No když jsme přijeli domů, moc nadějně to nevypadalo. Bělinka vibrovala, jen ležela, o jídlo absolutní nezájem, vypadala, že jí není celkově dobře. Nechala jsem ji odpočinout, zabalenou v dece, ale ani po dvou hodinách se k jídlu neměla, ať jsem jí tam dala cokoliv, ani okurku si nevzala.
Nakonec jsem ji nakrmila Rodicarem a potom pomalu ožila, začala se trochu pohybovat a konečně dělat zase bobíčky a loužičky. A to předtím, co jsme tam jeli, jedla ještě v přepravce cestou. Ale po té operaci byla nějaká zabetonovaná.
Pak už to bylo dobré, začal trochu jíst, i když zpočátku si hodně vybírala, hodně jí toho tam zbylo ještě na noc, ale ráno to měla skoro snědené a přes den se rozbaštila, že teď jí snad ze všech našich morčat nejvíc. Běhá po ubikaci a vypadá moc dobře, když jí člověk nevidí na ten děravý krk.
Tak nám prosím držte dál palce, aby jí nerostlo něco dalšího, protože i ta možnost prý tady je, i když snad malá.
https://www.kralici.cz/morcata/alba.asp?a=34404- - - - -Fotky jsou bohužel málo ostré, je to focené tabletem a moc to s ním neumím.
Detailní současné foto krku jsem nedělala, mám co dělat, abych ji udržela při čištění. A není to pěkný pohled.:(