Informace o správném složení osmáčí potravy

V přírodě se osmáci živí převážně trávou a kůrou, a proto nejsou zvyklí na kalorické bomby typu směsek plných semínek, v horším případě pak se sušeným ovocem a oříšky. Naprosto nevhodné jsou také různé okusovací tyčinky lepené medem. Jejich organismus není přizpůsobený na trávení podobně tučných a sladkých jídel a výsledkem takového krmení jsou tlustí osmáci trpící nejrůznějšími chorobami, nejvíce pak cukrovkou. Osmáci nemají rozum z toho, co je pro ně dobré a klidně se budou nacpávat sušenými banány, protože jim chutnají, tudíž musíme mít rozum my a krmit je pro ně vhodnou stravou.

Kvůli výše uvedeným důvodům musíme proto dávat dobrý pozor, co kupujeme za směsku. Naprosto nevhodné jsou směsky pro hlodavce s vysokým obsahem kukuřice a slunečnicových semen, extrudovaných obarvených kousků a tzv. „směsky pro činčily“ se sušeným ovocem. Ovšem i u směsek speciálně určených pro osmáky si musíme dávat pozor, neboť výrobci jsou schopni do nich nacpat oříšky, hrozinky, med a podobné nesmysly a ještě se s klidem tvářit že právě jejich směska je pro osmáky ta nejvhodnější. Ideální je namíchat si vlastní směsku. Tak máme přehled o jejím složení a můžeme ji průběžně upravovat našim osmákům na míru.

Pro osmáky je nejlepší přírodní potrava – seno, bylinky, květy, zelenina, trávy, kůra, listí a větve. Všechna ostatní potrava (obilniny, semena, olejniny) je doplněk a na to musíme myslet při sestavování osmáčího jídelníčku.

Seno = základní složka potravy

Základní složkou jejich potravy je tak pro osmáky z výše uvedených důvodů seno a všechno ostatní jsou pouze doplňky. Seno je pro osmáky nejpřirozenější potravou - ač je sušené, tak obsahuje minerály, vitamíny, napomáhá správnému trávení (díky svému nízkému obsahu vody působí příznivě na střevní mikroflóru) a jeho konzumace obrušuje stále rostoucí zadní stoličky. Proto ho musí mít neustále k dispozici v dostatečném množství.

Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno voňavé, zelené, bezprašné a suché. Pokud je seno navlhlé, tak jednak zatuchne a jednak zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny. Žluté seno bývá kvality nevalné – často jenom stébla pochybných trav bez bylin – a osmáci ho ani nechtějí jíst.

Seno doma skladujeme v temnu, suchu a nejlépe v jutových pytlích nebo ve starých povlacích na polštáře a peřiny. Protože jsou pytle i povlečení prodyšné, snadno se ze sena vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.

Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech, přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.

Jako doplněk k senu můžeme osmákům nabídnout travní úsušky – vhodné jsou Pre Alpin Lepo Herbs nebo Pre Alpin Lepo Bloxx. Pozor! Neplést si s vojtěškovými úsušky z Hornbachu, jejichž dlouhodobým podáváním bychom osmákům zanesli organismus vápníkem a způsobili potíže s ledvinami.

Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat odležet 6 týdnů, protože, ačkoliv se nám zdá suché, tak v něm ještě probíhají biochemické změny, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.

„Zelené“ krmení

Zelené krmení dodává osmákům uhlohydráty, bílkoviny, minerály a vitamíny. Přináší osmákům vítané zpestření jídelníčku, a proto by mělo být ideálně denně osmákům předkládáno. Při krmení bychom měli dbát na pestrost stravy, abychom se vyhnuli potížím plynoucím z jednostranné výživy (každá zelenina, bylinka, tráva... obsahuje jisté látky a pokud budeme zkrmovat pouze jeden druh, tak bychom mohli narušit osmákům přirozenou rovnováhu v těle). Kromě toho osmáci uvyklí na pestrou stravu mají odolnější zažívací ústrojí a dokáží lépe strávit problematičtější rostliny (např. zelí).

Vzhledem ke svým sklonům k cukrovce by osmáci měli být krmeni stravou obsahující cukr v co nejmenší míře. To tím pádem vylučuje z pravidelného jídelníčku ovoce, které by mělo být podáváno jenom velice zřídka (ideálně vůbec) jako pamlsek (například kousek jablka). Naopak by osmáci měli dostávat zeleninu (čekanka, paprika, kedlubnovou nať, nehnojené saláty,...), květiny (pampeliška, řebříček, jitrocel...) bylinky (petrželí, bazalka...), květy (květy slunečnice, měsíčku, sedmikrásky...), trávy (poháňka, kostřava, srha...) a čerstvé větve (líska, lípa, jabloň...) s listy a pupeny.

Zelené krmení si můžeme doma pěstovat i sami. Jednak můžeme v truhlíku pěstovat bylinky jako petrželí, meduňka, bazalka apod. a jednak můžeme osmákům nabídnout i nejedovaté pokojové rostliny jako šáchor (cyperus, papyrus), zelenec nebo kalisii. V neposlední řadě také můžeme zasadit do zeminy například pšenici a rostlinky, které nám za pár dní vyrostou, dát osmákům.

V mnoha případech nejsou osmáci, které si pořídíme, na čerstvé krmení zvyklí (ve zverimexech dostávaji často pouze seno a směsku). Abychom předešli průjmům nebo zácpám, je důležité osmáky pomalu na novou stravu zvykat. Zelené krmení nejprve podáváme v malých dávkách a postupně množství zvyšujeme. Během tohoto období pozorně sledujeme, jestli osmáci nemají zažívací potíže. Pokud byť jen náznak zpozorujeme, zelené krmení vynecháme a až se osmákům zažívání upraví, opět pomalu začneme na zelené zvykat. Jako prevenci proti potížím se zažívacím ústrojím můžeme do vody přidávat probiotika pro hlodavce (např. Prodigest).

Na čerstvé krmení dáme pozor, aby se nám nezapařilo (např. zelenina v igelitu se v teple zapaří a osmák se po ní může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním krmení dobře omyjeme pod tekoucí vodou a osušíme. V žádném případě nedáváme zeleninu přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu. Po požití studené zeleniny by osmáci mohli dostat průjem. Zeleninu nakrájíme na kousky – tak se vyhneme hádkám a bitkám o jídlo. Krmení, které osmáci nesní, odebereme z klece pryč, abychom předešli vzniku plísní.

Trávu a květiny (ne bylinky!) mohou osmáci konzumovat ve velkém, protože jsou pro ně jednak přirozenou stravou a jednak mají vysoký obsah kyseliny křemičité, která napomáhá rovnoměrnému a výraznému obrušování zadních zubů.

Při sběru trav musíme rozlišovat trávy a traviny. Mezi trávy patří pouze zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae), zatímco termínem traviny se zpravidla označují ostatní rostliny „trávovitého“ vzhledu, tj. čeleď šáchorovité (Cyperaceae; např. šáchor, ostřice), čeleď sítinovité (Juncaceae; v ČR pouze zástupci rodů sítina a bika), čeleď bařičkovité (Juncaginaceae; v ČR pouze bařička bahenní a bařička přímořská) a čeleď blatnicovité (Scheuchzericeae; v ČR pouze vzácná a na rašeliništích rostoucí blatnice bahenní). Pro osmáky jsou vhodné pouze lipnicovité, které jsou hodnotné z hlediska výživy a můžeme je sbírat bez obav. Ostatní čeledě (tzv. traviny) jsou pro osmáky nevhodné a někdy dokonce jedovaté. Traviny rostou na vlhkých stanovištích (např. u potoků) a v lesích. Člověk je na první pohled pozná velice jednoduše – nemají hlavní lodyhu a kolénka a květ neroste na konci lodyhy, nýbrž po stranách.

Kde trávu nesbírat:

• na okrajích polí, protože je tam tráva pohnojená.
• na trávnících ve městě, protože se na ně chodí venčit psi, tudíž je tráva znečištěná a můžeme na osmáky přenést různé nemoci
• při okrajích silnic, protože je tam tráva „napuštěna“ výfukovými plyny.
• ze sběrného koše sekačky, protože v trávě rozsekané na malé kousky začínají už dvě hodiny po posečení probíhat hnilobné procesy, které jsou pro zvíře nebezpečné. Dále jsou škodlivé také motorové oleje, které se do sekaček dávají a které se samozřejmě do posekané trávy dostanou; a v neposlední řadě tato tráva obsahuje i výfukové plyny, neb tyto sekačky bývají poháněné benzínem.
• pod keři – bývají na ní často klíšťata

Bylinky, listy, květy

Bylinky, listy a květy by v sušeném i čerstvém stavu měly být nedílnou součástí jídelníčku osmáků – poskytují totiž osmákům potřebné vitamíny a minerály. Buď jsou součástí kvalitního sena (např. seno králíci.cz, Rasco) nebo je musíme kupovat zvlášť (např. Herbal Farm, Herb Mix od Gimbornu), případně si je sušit doma (o domácím sušení bude napsáno víc ve zvláštním článku). V každém případě však musíme myslet na to, že každá bylina nějak účinkuje a osmáci jsou na toto působení citliví – jeden příklad za všechny: Ačkoliv osmáci milují petrželí, tak ho březím samičkám nepodáváme, neboť u nich může vyvolat předčasný porod. Proto bychom bylinky měli zkrmovat jen v rozumné míře a mít jejich účinky na paměti.

Vhodné rostliny

• pokud není uvedeno jinak, tak tyto rostliny můžeme zkrmovat čerstvé i sušené. Usušené obsahují vysoký podíl vápníku, proto je podáváme v rozumné míře.

anýz	podporuje trávení
bazalka	tiší křeče, povzbuzuje chuť k jídlu a má zklidňující účinky
bršlice kozí noha	obsahuje hodně vápníku a chutná podobně jako petržel
borůvkové listí	léčivka
brutnák lékařský
čekanka
echinacea	posiluje imunitní systém, ale je to léčivka, proto podávat v malém množství
hadí mord španělský	obsahuje inulin
heřmánek	působí pozitivně při zažívacích potížích a onemocněních dýchacích cest (také jako čaj), ale je to léčivka, proto podávat v omezeném množství
hluchavka	pozor! Nesplést s popencem!
chrpa	květy
jahodníkové listí	plody nezkrmovat, protože obsahují cukr
jetel	tolice dětelová, jetel plazivý, jetel luční jsou v malém množství dobře snášeni. V době květu obsahují nízké množství kyanogenních glykosidů, z kterých se při zkrmování uvolňuje toxický kynovodík. Mladý jetel také ve větších množstvích v důsledku nízkého obsahu tříslovin silně nadýmá a při překrmení způsobuje průjem.
jitrocel kopinatý	vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem
jitrocel větší	protizánětlivý
kakost smrdutý
kerblík lesní
kerblík setý
„kočičí tráva“	= oves, případně je pod těmito názvy prodáván papyrus nebo jílek
kokoška pastuší tobolka	nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, zastavuje krvácení
kontryhel	léčivka, proto v malém množství
kopr	obsahuje hodně vitamínů proto podávat v malém množství, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, odstraňuje lehké zažívací poruchy, tlumí křeče a stimuluje tvorbu mléka
kopretina bílá
kopretina řimbaba
kopřiva	zkrmovat jen sušenou, působí močopudně a snižuje krevní tlak
kostival lékařský
kozí brada luční
krvavec menší	údajně vysoký obsah vitamínu C
levandule
libeček	kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
lichořeřišnice větší	podáváme občas
lískové listy
majoránka
malinové listí	v sušeném stavu zdroj vlákniny a minerálů
máta peprná	příznivě působí na trávicí ústrojí, podporuje prokrvení a podporuje tvorbu žluči, tudíž je to léčivka a podáváme ji v omezeném množství
meduňka	působí protikřečově a příznivě na zažívání (také při nadýmání), obsahuje ale éterické oleje, proto podávat v omezeném množství
merlík všedobr
měsíček	květy; má zklidňující účinky
oregáno (dobromysl obecná)	kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
ostropestřec mariánský	i před trny požírán, semena obsahují hodnotné oleje
ostružinové listí	vysoký podíl kyseliny tříslové, s trním zkrmovat jen sušené
pampeliška/smetánka lékařská	kořen, listy, květ; působí močopudně, barví moč do červena
petrželí	nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, navíc má vysoký obsah vápníku, proto podávat v omezeném množství
podběl	uvolňuje hleny, ale v sušeném stavu zkrmujeme pouze ve velmi malém množství kvůli vysokému obsahu léčivých látek, které mohou ve vysokých dávkách poškodit játra
potočnice	obsahují hořčičné glykosidy, které dráždí dýchací cesty, proto podáváme jenom v malém množství; povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a působí močopudně
ptačinec žabinec
pumpava obecná
pupalka dvouletá	listy a květy
rozmarýn	kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
růže	Pozor na postřiky a trny! Plody nezkrmujeme.
rybízové listí	nepodávat plody a kořeny
řebříček	vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem
saturejka zahradní
sedmikráska	ve větším množství působí projímavě, podporuje hojivé procesy, plicních onemocněních
sléz	léčivka, proto podávat v omezeném množství
šalvěj	léčivka, proto vhodná jen ve velmi omezeném množství
šrucha zelná	obsahuje menší množství kyseliny šťavelové, semena obsahuji velmi zdravé omega-3-mastné kyseliny
topinambur	obsahuje inulin
tymián	kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
violka vonná
violka trojbarevná
vojtěška	extrémně vysoký obsah vápníku proto podávat jen zřídka
zavinutka podvojná
traviny (lipnicovité)	bohaté na kyselinu křemičitou
bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá, lipnice luční, poháňka hřebenitá, psárka polní, srha laločnatá
užitkové rostliny	zkrmovat v zeleném stavu
ječmen, oves, pšenice, slunečnice (vhodné listy i květy – sušené okvětní lístky osmáci milují), špalda, žito
pokojové rostliny
kalisie, ibišek, papyrus/šáchor, zelenec (v malém množství)

Inulin

Inulin je polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to sladký prášek, ale živočišný organismus ho neumí využít. Jeho kalorická hodnota je téměř nulová a nezvyšuje hladinu krevního cukru. Protože je sladký, používá se jako náhrada cukru pro diabetiky. Ve střevě se chová jako rozpustná vláknina a má probiotický efekt. Hlavním komerčním zdrojem inulinu je topinambur.

Jedovaté a nevhodné rostliny

chmel	zkrmovat pouze květy v nízkém množství, ale spíše nevhodný, protože obsahuje pryskyřice, éterické oleje a kyselinu tříslovou
pelyněk	obsahuje tujon, kafr a cineol
popenec	pro koně je jedovatý, pro člověka, skot a ovce zřejmě nejedovatý, králíci a morčata ho podle chovatelů nežerou (možná proto, že je pro ně taky toxický), a proto jím na základě těchto informací raději nekrmíme
šťavel kyselý	vysoký obsah kyseliny šťavelové
šťovík	vysoký obsah kyseliny šťavelové
vratič obecný	jedovatý
Jedovaté a nevhodné pokojové rostliny
agáve, amarylis/hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dieffenbachie pestrá, dieffenbachie skvrnitá/mramornatka, dracéna, fíkovník malolistý/plačící, fíkovník pryžodárný/gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, klívie/řemenatka, kroton, lilek korálový/višňový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargónie/muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, pryšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda
Jedovaté a nevhodné zahradní rostliny
barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá/vlčí bob, modřenec širolistý, narcis, tulipán
Jedovaté a nevhodné volně rostoucí rostliny
áron plamatý, bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, blín černý, bolehlav, česnek medvědí (nesplést s nejedovatou bršlicí kozí nohou!), halucha, hasivka orličí, hrachory, jmelí bílé, kapraď samec, konvalinka vonná, kručinka, lilek černý, lilek potměchuť, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, pryšcovité, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní (podsněžník), starček přímětník, tetlucha kozí pysk, vlaštovičník větší

Zelenina

Informace se týkají zeleniny v čerstvém stavu (není-li uvedeno jinak). Sušená zelenina osmákům zažívací problémy nepůsobí, pokud jsou na ni zvyklí. V zásadě musíme dodržovat 3 základní pravidla:

1. osmákům podáváme zeleninu v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
2. na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
3. pokud podáváme třeba listy kukuřice, tak nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.

Vhodná zelenina

brambory	hlízy jsou v čerstvém stavu jsou příliš škrobnaté (podávat můžeme pouze sušené kousky), nať a plody jsou jedovaté, neboť obsahují solanin
brokolice	v malém množství - může nadýmat, posiluje imunitu
brukev řepák/vodnice
celer (i nať)
cuketa
čekanka	vhodná, ale ve vnějších listech obsahuje hodně kyseliny šťavelové, proto jimi nekrmíme
dýně	škrobnaté, a proto zkrmovat je v malém množství druhy jedlé i pro člověka. Listy a lodyha jsou pichlavé, a proto jako krmivo nevhodné.
fenykl	může zbarvit moč, dobře snášen je i při zažívacích obtížích, má vysoký obsah vitamínů a minerálů, proto zkrmovat jen v malém množství
chřest
kapusta kadeřavá	v malém množství - může nadýmat
kapusta růžičková	v malém množství - může nadýmat
kedlubna	listy vhodné pouze v malém množství, zesiluje zápach moči
kozlíček polníček	v malém množství - možný obsah dusičnanů
kukuřice	listy i klasy jsou vhodné sušené (čerstvé obsahují hodně škrobu), ale kukuřici podáváme jen v menším množství, protože je hodně výživná a tím pádem její nadbytek vede k tloustnutí
květák	v malém množství - může nadýmat
luštěniny	hrách, fazole, čočka – v čerstvém stavu nadýmají, v sušeném obsahují hodně bílkovin, proto je dáváme jen jako pamlsek
mrkev (i nať)	dužinu menším množstvím, protože obsahuje relativně hodně cukru; nať pořádně omyjeme; sušené kousky mrkve osmáci milují; mrkev může zbarvit moč
okurka	ve větším množství může u citlivých zvířat vyvolat průjem
paprika	zkrmovat jen nepálivou; obsahuje hodně vitamínu C, ale nesmíme dát osmákům stonek, protože ten obsahuje jedovatý solanin!
pastinák setý
pažitka	osmáci ji kvůli její štiplavosti nemají moc rádi
petrželí (i nať)
pórek	spíše sušený, čerstvý způsobuje některým osmákům průjem a to i v malém množství
salát hlávkový	v malém množství - možný obsah dusičnanů
salát ledový	v malém množství - možný obsah dusičnanů
štěrbák/endivie/frisee	v malém množství - možný obsah dusičnanů vysoký obsah minerálních látek (draslík, fosfor, vápník a železo), vitamínů (A, B, C), obsahuje inulin
rajčata	listy a stonek obsahují solanin a jsou proto jedovaté! Při přežrání mohou způsobit průjem.
romanesco
rukola	příbuzná zelí, obsahuje hořčičné silice – podávat pouze v malém množství
ředkvičky	plody i nať, obsahují hořčičné glykosidy
řepa bílá	hodnotná z hlediska výživy a bohatá na vitamíny
řepa červená	vysoký obsah kyseliny šťavelové, u citlivějších osmáků způsobuje průjem, barví trus a moč do červena
topinambur	květy a listy
zelí	bílé i červené v malém množství - může nadýmat
zelí čínské (pekingské)

Nevhodná zelenina

avokádo	jedovaté, jsou známy případy úmrtí osmáků po jeho požití
cibule	hlíza je pro zvířata jedovatá
česnek	hlíza je pro zvířata jedovatá
houby
lilek baklažán	obsahuje solanin, je za syrova jedovatý pro lidi i zvířata
mangold	obsahuje kyselinu šťavelovou
rebarbora	obsahuje kyselinu šťavelovou
špenát	obsahuje kyselinu šťavelovou

Naklíčená semena

Naklíčenými semeny můžeme krmit, pokud je už viditelný kořínek. Jsou velmi zdravá. Můžeme jimi krmit neomezeně (to platí dokonce i pro olejniny).

Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině

Kyselina šťavelová (oxalová)

• Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
• Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.

Solanin

• Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
• Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.

Dusičnany (nitráty)

• Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
• V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.

Ovoce

Téměř všichni hlodavci ovoce zbožňují – je šťavnaté a díky obsahu cukru i sladké. A právě kvůli obsahu cukru ovoce osmáci NESMÍ. Pokud sní osmák něco sladkého, tak se mu prudce zvýší hladina cukru v krvi (tento stav se označuje jako hyperglykémie). Osmák neumí cukr beze zbytku odbourávat, protože se mu v těle nevytváří dostatek inzulínu. Vysoká hladina cukru v krvi pak znamená jediné – cukrovku. Jejím následkem jsou oční problémy (katarakty tj. šedé zákaly), posléze slepota a následná smrt zvířete.

Větve

Větve různých stromů a keřů spolu s listy tvoří nejen důležitou část osmáčího jídelníčku, ale také napomáhají obrušování zubů (tvrdý chleba je na okus nevhodný, neboť obsahuje konzervační látky, kypřící prášky a sůl - tím pádem je pro osmáky špatně stravitelný. Často jsou na něm spóry plísní. Jeho přísun ve zvýšené míře vede k nadváze. Kromě toho neslouží nijak k obrušování zubů, protože díky slinám snadno rozměkne.). Obzvláště vhodné jsou větve jabloně, lísky, hrušně, břízy, olše, rybízu a borůvky.

Vhodné dřeviny

bříza	listy působí silně močopudně, obsahuje hodně kyseliny tříselné
habr	vysoký obsah kyseliny tříslové; je náchylný k plísním, proto ho před zkrmením pořadně prohlédneme!
hloh	obsahuje látky zlepšující srdeční činnost
lípa	listy působí silně močopudně
líska	líska obecná i líska největší
malvice (jabloň, hrušeň, kdoule)	vhodné listy a větve, ovoce samotné ne, protože obsahuje cukr
peckovice (třešeň, švestka...)	jádra jsou jedovatá, neboť obsahují vysokou koncentraci kyseliny kyanovodíkové, v kůře je však její obsah zanedbatelný a listy podáváme v malém množství
platan
olše
topol
vrba	obsahuje léčivé látky a proto ji podáváme jenom zřídka

Jedovaté a nevhodné dřeviny

bez černý, bez hroznatý	květy smíme zkrmovat jen v malém množství, ostatní části rostliny jsou lehce jedovaté
bez chebdí	jedovatý
buk	bukvice jsou jedovaté; na německém fóru je známý případ smrtelné otravy, která byla údajně vyvolána podáním bukových větví; listy mají vysoký obsah kyseliny šťavelové, proto je lepší je nepodávat
cedr	obsahuje éterické oleje už ve dřevě
citrusy (pomeranč, citrón...)	jejich listy a větve obsahují éterické oleje, samotné ovoce je hodně kyselé
dub	obsahuje třísloviny, které pro osmáky nejsou pravděpodobně dobré, prach z dubového dřeva je rakovinotvorný
durman
fíkovník smokvoň	mléčná šťáva je jedovatá
jalovec	jedovatý
javory	některé druhy (např. javor červený) jsou jedovaté
jedle	kůra a jehličí jsou jedovaté – pryskyřice způsobuje rozsáhlé zažívací problémy a éterické oleje dráždí čich, uskladněné dřevo je však vhodné
jeřáb ptačí
jírovec maďal (kaštan)	obsahuje látky dráždící střeva
komule Davidova
kustovnice cizí
mamota širokolistá
ořešák královský
pámelník bílý
pižmovka mošusová
ptačí zob obecný
rododendron
smrk	kůra a jehličí jsou jedovaté, uskladněné dřevo je však vhodné
střemcha bobková
svída	syrové plody a čerstvé listy svídy krvavé a výběžkaté jsou nejedlé
škumpa
tis červený	jedovatý
trnovník akát
tůje	jedovatá
vistárie čínská
zimolez
zimostráz obecný
zlatý déšť	mírně jedovatý

Směsky

Směsky nesmí být v žádném případě hlavní částí jídelníčku (osmáci po nich tloustnou, tuční jim játra a stávají se náchylnějšími k cukrovce), ale také nesmí úplně chybět. Semínka a (v menší míře) obilniny jsou totiž důležitým zdrojem nenasycených mastných kyselin a minerálních látek (jediná výjimka jsou semena řepky, která obsahují hodně nasycených mastných kyselin a málo minerálních látek). Pokud jimi nekrmíme, podáváme je jako pamlsky. Opět platí pravidlo, že by směska pro osmáky měla být co nejpestřejší. Proto je ideální si jednotlivé suroviny nakoupit nebo doma nasušit a směsku namíchat přímo na míru osmáčím potřebám. Málokterá z prodávaných směsek je totiž skutečně určená pro osmáky – většinou si výrobce nad složením moc hlavu neláme, naháže do sáčku, co mu přijde pod ruku a my tím pak osmáky v dobré víře krmíme.

Pokud osmák pochází z chovu, který je dědičně zatížen cukrovkou nebo již cukrovku má, musíme na složení potravy obzvláště pečlivě dbát.

Správné složení směsky

Pokud si směsku sami mícháme, měli by být jednotlivé ingredience v následujících poměrech:

1) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 20% semen (z toho maximálně 5% obilnin) nebo

2) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 10% semen + 10% sušené zeleniny

Pokud podáváme sušené krmivo (bylinky, květy, zeleninu) zvlášť a nemícháme ho do směsky, tudíž směska sestává pouze ze semen a obilovin a olejnin, měl by každý osmák dostat denně max cca 5 g směsky (tj. cca jedna kávová lžička).

Další varianta jak krmit je nechat osmákům v misce trvale k dispozici travní semena a doplňkově několikrát týdně podávat obilniny a olejniny. Takto můžeme také dobře kontrolovat váhu osmáků.

Jednotlivé přísady:

Květiny, listy, bylinky, sušená zelenina

viz výše

Vojtěškové a travní pelety

Vojtěškové pelety se prodávají v např. Hornbachu a sestávají pouze z vojtěšky. Jsou to velké zelené válečky. Do směsky je můžeme použít také, ale jen v minimálním množství, protože vojtěška obsahuje vysoké množství vápníku, jehož nadbytek vede k tvorbě močových a ledvinových kamenů. Z travních pelet jsou u nás na trhu dostupné jen Pre Alpin Lepo Herbs, která mají vlákna dostatečně dlouhá na to, aby si jimi osmáci mohli při konzumaci obrušovat zadní zuby a jsou proto nejvhodnější přísadou do směsky (vhodnější už je jen seno).

Pelety (pro činčily)

Pelety jsou malé, úzké válečky vyrobené většinou z obilí (!) a trochy sena. S ohledem na riziko vzniku cukrovky si musíme dát pozor na to, aby ve složení nebyla melasa, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru a téměř z poloviny ho i obsahuje. Na obrušování stoliček nemají žádný vliv, protože v nich nejsou žádná vlákna. Pozor si musíme dát na to abychom jimi osmáky nepřekrmovali, protože jsou syté a osmáci by tím pádem žrali méně sena, což by vedlo k problémům s přerůstáním stoliček.

Obilniny

Obilniny nejsou pro osmáky přirozenou stravou, protože mají vysoký obsah lepku a jsou hodně energetické (více než semena), proto by jich směska měla obsahovat minimum (max 5%). Kromě toho se zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují.

Olejnatá semena

Obsahují hodnotné více nenasycené mastné kyseliny, ale jsou tučná, proto zkrmujeme v malém množství.

Travní semena

Můžeme zkrmovat v neomezeném množství – blíží se nejvíc osmáčí přirozené stravě (např. jílek, kostřava, bojínek, lipnice, jetel plazivý).

Extrudované kousky krmiva

Zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují a pro osmáky jsou celkově nevhodné kvůli jejich nejasnému složení.

Příklady, z čeho všeho si můžeme namíchat směsku:

Obilniny a pseudoobilniny
amarant/laskavec	pseudoobilnina, neobsahuje lepek! 15% bílkovin, nenasycené mastné kyseliny, minerály (vápník, železo, hořčík), aminokyseliny lysin a metionin
lesknice/chrastice kanárská	50-56% uhlohydrátů, 12-16% hrubých bílkovin, 5-7% tuku, vysoký obsah tryptofanu (aminokyselina podporující látkovou výměnu)
oves (neloupaný)	lehce stravitelné uhlohydráty, 7% tuku, nejvyšší obsah minerálů ze všech obilovin (hořčík, železo, zinek, vápník, mangan, křemík), vit. B1, kyselina listová, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny lysin a cystin
proso (více druhů)	neobsahuje lepek! 60-70% uhlohydrátů, 10-11% bílkovin, 4% tuku, vit A, E, různé B vit., niacin
pohanka	není obilovina, ale čeleď rdesnovité! ! květy a slupky semen jsou jedovaté! 60 uhlohydrátů, 12% bílkovin, 3% tuku, vit. B, E, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, fluor, aminokyseliny lysin, cystin a arginin
pšenice	70 uhlohydrátů, 11% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, B6, karotin, hořčík, draslík, kyselina křemičitá
ječmen	70 uhlohydrátů, 10% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, niacin, vápník, železo, fosfor, kyselina křemičitá
žito	8% bílkovin, 2% tuku, vápník, železo, draslík, fosfor, kyselina křemičitá, vit. B
merlík čilský	pseudoobilnina škrob, 14% bílkovin, aminokyselina lysin, vysoký obsah, železa, zinku, fosforu a vápníku, nenasycené mastné kyseliny
kukuřice	vysoký obsah cukru! 70% uhlohydrátů, ne moc hodnotné bílkoviny, 4% tuku
špalda	70% uhlohydrátů, 13% bílkovin, niacin, draslík
rýže přírodní neloupaná (paddy)	70% uhlohydrátů, 8% bílkovin, 1% tuku, aminokyseliny, fosfor, vápník, hořčík, železo, vitamíny
dari, milo (čirok)	70% uhlohydrátů, 10% bílkovin, 5% tuků
Olejnatá semena
niger	40-42% tuku, 18-20% proteinů, 13% uhlohydrátů, vápník, fosfor, nenasycené mastné kyseliny; při nadměrném krmení může způsobit průjem a v extrémních případech poškození jater
lněné semínko	30-35% tuku, 25% proteinů, 22% uhlohydrátů, 21 % nenasycených mastných kyselin jako kyselina linolová, linolenová; aminokyseliny jako arginin, vit B1, B2, E, kyselina křemičitá, železo, ale také kyanogenní glykosidy, proto podáváme jen v malém množství; příznivě ovlivňují funkci střev a je dobré na pěkný kožíšek :)
konopí	30-32% tuku, 20% proteinů, 18-20 uhlohydrátů, více nenasycené mastné kyseliny; překrmení může vést u ptáků k poruchám s látkovou výměnou
sezam	50% tuku, 21% proteinů, 12% uhlohydrátů, fosfor, železo, vápník, hořčík, vit E, B1, B2, provit A, více nenasycené mastné kyseliny (kys linolová, linolenová)
kardi= semena artyčoku	30% tuku, 20% bílkovin, hodně železa a vápníku
ostropestřec mariánský	působí dobře na játra
lnička setá	podobná lněnému semínku
Travní semena
lipnicovité	6% bílkovin, 2% tuků

Dále např. semena jehličnatých stromů, čekanky, pupalky dvouleté, řepky olejky (omezeně), semínka salátu, semena bylin a květin (pampeliška, jetel apod.), kamut, quinoa.

Čím můžeme krmit neomezeně a proč?

Neomezeně můžeme krmit travními semeny, prosem (neloupaným!), lesknicí, amarantem a quinoí, protože neobsahují lepek a nejsou to olejniny. Kromě toho na zpracování tak malých zrn je potřeba zhruba stejné energie, kolik ji ona samotná obsahují.

Přehledy semínek s obrázky (v němčině):
http://www.degus-online.de/saaten.htm
http://www.birdbox.de/...

Proč je lepší osmákům podávat neloupaná než loupaná semena a obiloviny?

Odpověď je nasnadě – osmáci při loupání semen a obilovin musí vyvinout větší námahu a zabaví se. Pokud slupku sní, tak jednak musí usilovněji žvýkat, čímž si obrušují zuby a jednak si tak dodají víc vlákniny, což je zase dobré pro jejich zažívání.

Pro inspiraci

Směsky, které svým svěřencům dává německá chovatelka Biene (zakladatelka stránek www.degus-online.de):

• neomezeně k dispozici: 1 díl travních semen, 1/2 dílu bílých salátových semen, 1 díl prosa La Plata, 1/2 dílu nigru, 1 díl lesknice, 1 díl amarantu, 1 díl quinoi, 2 díly Wildsämereien
• 1-2x týdně: 1 díl neloupaného sezamu, 1/2 dílu konopí, 1 díl ostropestřce, 1 díl neloupané přírodní rýže (paddy), 1/2 dílu kamutu, 1/4 dílu lněných semínek, 1/2 dílu řepky, 1 díl Grünkernu

Kde nakoupit?

Zverimexy, Hornbach, Obi, bioobchody, DM, zahradnictví (nejdřív se ale zeptejte, jestli semena nejsou mořena nebo jinak chemicky ošetřena!) ...

Voda

Ačkoliv se traduje, že osmáci pocházejí ze sušších oblastí a tím pádem vodu nepotřebují, tak opak je pravdou – osmáci musí mít vodu neustále k dispozici. A to platí i v případě, že mají dostatek zeleného krmení a pijí jen trochu nebo nepijí vůbec, protože například nikdy nemůžeme vědět, jestli některý osmák neonemocněl i přes veškerou naši starostlivost cukrovkou (může k tomu mít genetické předpoklady) a má tedy zvýšenou potřebu přísunu vody (většina chovatelů totiž cukrovku pozná až podle mléčného zákalu čočky a to je již pokročilé stádium cukrovky). Zvýšenou potřebu vody mají také březí a kojící samičky. Více vody osmáci samozřejmě vypijí i v teplém počasí. Nedostatek vody může rychle vést k dehydrataci zvířete.

Osmákům můžeme dát vodu buď do misky nebo napáječky a musíme ji denně měnit. Napáječka je výhodnější z toho důvodu, že do ni nenapadají nečistoty jako do misky. Pokud dáme osmákům vodu do misky, tak je lepší misku položit na nějaké vyvýšené místo (polička, obracený květináč), kde si ji neznečistí tak rychle jako na zemi.

Pamlsky

Kvůli vysokému obsahu cukru NESMÍME do jídelníčku v žádném případě zařazovat sušené ovoce a dropsy pro hlodavce. Také hlodací tyčinky pro hlodavce často obsahují cukr, med, melasu nebo tuk a jsou tím pádem pro osmáky nevhodné.

Oříšky nepatří do přirozené stravy osmáků, neboť v jejich domovině žádné nerostou. Jediný jakýs takýs strom, který by se dal považovat za ořešák, je blahočet čilský (Araucaria araucana), který je tak velice vzdáleně příbuzný s pinií, že už vlastně ořešákem ani není :) Jeho plody, ze kterých se v Chile mele i mouka, jsou požírány zvířaty, proto můžeme předpokládat, že je požírají i osmáci. Ovšem ne všichni, protože na severu Chile tento strom neroste.

srovnání	uhlohydráty	bílkoviny	tuky
piniové oříšky	6%	13%	60%
plody blahočetu	40%	11%	21%

Když však dáme osmákům oříšek jednou za čas (jsou tučné!) jako pamlsek, tak se jim určitě nic nestane. Ořechy podáváme i se skořápkou, na které se osmáci můžou vyřádit, co se tyče jejich hlodacích potřeb.

Vhodné oříšky: arašídy, lískové oříšky, makadamové, pekanové a piniové oříšky, vlašské ořechy.

Vhodnými a osmáky velmi oblíbenými pamlsky jsou sušené kousky zeleniny (hrachové vločky, sušený hrášek, sušená mrkev), různé, ať už čerstvé nebo sušené, květy (např. okvětní plátky růží), dýňová semínka se slupkou, slunečnicová semínka se slupkou nebo klasy prosa.

Naprosté tabu je lidské jídlo jako brambůrky, křupky apod.

Vitamínové a minerální doplňky

Správně živený osmák si vezme potřebné soli, minerály a vitamíny z potravy (byliny!). Solná/minerální kolečka jsou nebezpečná z toho důvodu, že osmák je může až přespříliš lízat či hlodat a pak dochází k zanášení organismu solí, jehož důsledkem jsou například problémy s ledvinami a následná smrt osmáka. Z nadbytku vápníku při nadměrném ohlodávání vápníkové kostky zase v těle vznikají močové kameny a orgány se zanášejí vápníkem. Vitamínové kapky se špatně dávkují a v létě dokonce napomáhají množení škodlivých bakterií v napájecí vodě.

Podávání vitamínových a minerálních doplňků je nutné v případě nemoci, ale jedině po poradě s veterinářem.

Osmáci a živočišné bílkoviny

Osmáci jsou sice býložravci, ale když v přírodě natrefí na nějaký chutný hmyz, tak jim rozhodně nepohrdnou. Proto jim můžeme zkusit nabídnout psí granuli nebo nějaký (netučný a bez cukru) pamlsek pro psy. Ale není to vůbec nutné.

Recept na hlodací tyčinky

Hlodací tyčinky si můžeme vyrobit i sami. Stačí zamíchat do vody celozrnnou mouku, přivést směs k varu a povařit, dokud nevznikne hustá kaše. Hrnec sundáme ze sporáku a zamícháme do kaše tolik směsky, aby vznikla hutná, lepkavá hmota. Navlhčíme si ruce a tvarujeme z hmoty kroužky nebo kolečka. Tyčinky vyrobíme jednoduše – vezmeme tenkou větvičku (např. z lísky) a potřeme ji těstem. Všechno dáme na pečící papír na plech a sušíme při nižší teplotě, dokud nejsou výrobky úplně suché a tvrdé. Sušení může trvat až dvě hodiny.

Do tyčinek vhodných pro osmáky můžeme přidat i zeleninu. Pokud však bude mít vyšší obsah vody (okurka, dýně) může mít vliv na konzistenci hmoty a dobu pečení.

Dále se hodí různé vločky (např. ovesné, hrachové) nebo sušené bylinky (heřmánek, petrželí, kopřiva). Pokud přidáme červenou řepu, budou tyčinky růžové.

(Pokud vyrábíme tyčinky pro zvířata, která potřebují živočišnou bílkovinu, můžeme přidat vajíčko nebo blešivce).