|
|
Kastrace samiček - ano nebo ne?Úvodem Do doby, než jsem se s touto nemocí sama setkala, jsem stejně jako většina z Vás ani nevěděla, že něco takového existuje. Nejsem nijak veterinárně vzdělaná, ale vzhledem k tomu, že se mi to bohužel přihodilo, jsem následně a velmi dlouho zjišťovala a pročítala kdeco, včetně osobní konzultace s nejlepším odborníkem na králíčky u nás, MVDr. Vladimírem Jeklem z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity a chtěla bych se nejen o tato zjištění, ale zejména o svoji bolestivou zkušenost s Vámi podělit. Nebezpečná nemoc Riziko rakoviny dělohy u králic, které nikdy nebyly použivány k chovu, je 75-80% a zvyšuje se s věkem králinky. Připouštění samiček sice riziko snižuje, avšak nevylučuje, takže pokud svoji králinku necháte připustit jednou či dvakrát, rozhodně nespoléhejte na to, že nemůže onemocnět. U pravidelně připouštěných samic se toto riziko objevuje od chvíle, kdy přestávájí být k chovu využívané, i proto se výskyt rakoviny uvádí nejčastěji u starších samic, protože většina chovatelů své králinky alespoň někdy připustit nechá a po tu dobu jsou relativně chráněny. Připouštěním tedy 100% nezabráníte případnému vzniku rakoviny, jen ji tím můžete oddálit a riziko výskytu snížit. S názorem, že kdybychom měli odstranit všechny případné zdroje rakoviny, nic by nám z králíčka nezbylo, souhlasit nemůžu. Jistě, králíček může mít nádor na mozku, čelisti či plících, ale bez těch se v životě prostě neobejde, takže mu nemůžete odstranit hlavu a jásat, že jste ho ušetřili mozkového nádoru. U samic, které nejsou nikdy nebo jen jednou (a většinou právě z domnělých zdravotních důvodů) připuštěné, je však děloha orgánem, hrubě řečeno, "nepotřebným" - v tom smyslu, že bez ní se žít dá a v mnoha případech i prokazatelně kvalitněji, zdravěji a hlavně déle (obdobně jako u samců s×bez varlat), protože co dokáží způsobit hormony, víme všichni a tím nemám na mysli jen hledisko chování, ale především zdravotní. Samičkám se hormony tlačí do hlavy stejně jako samečkům a neustále se opakující říje a falešné březosti trápí nejen jejich duši, ale často i tělo, kdy mléčné žlázy dokonce mohou začít produkovat mléko jako při skutečném těhotenství a následně dochází k jejich bolestivým zánětům. Jak léčit případně předcházet rakovině dělohy? Často se lze setkat také s přesvědčením, že některé nemoci je lépe léčit, než se jim snažit komplikovaně předcházet. Nenechte se uchlácholit tím, že není potřeba se rakovinou zabývat, dokud se nádor přímo neobjeví, protože zodpovědnou péčí o zdraví své králinky a preventivními prohlídkami se na něj přijde včas a jednoduše se odstraní. Skutečnost je taková, že jen opravdu málokdy se na tento typ nádoru přijde včas a většinou je to jen náhoda, kdy se např. králinka operuje pro kameny v močovém měchýři a až při samotném zákroku je v děloze objeven narůstající zhoubný nádor, který při předcházejícím rentgenu vůbec nebyl vidět (to je konkrétní případ z veterinární ordinace). Rakovina dělohy totiž nemá až do poslední chvíle žádné příznaky, nemůžete ji vidět jako např. bouli na čelisti nebo páteři a až se příznaky objeví, je už na léčbu bohužel pozdě. Můžete, ale samozřejmě také nemusíte, mi věřit, že jako majitelka králíčků jsem velmi pečlivá a zodpovědná, až mi rodina často říká, že bych králíčky snad ani neměla mít, protože jsem z každého měkkého bobku a z každé maličkosti tak nervózní, že se z toho jednou zblázním. Stejně jsem přistupovala i ke své králince, která ještě tři měsíce před smrtí byla na prohlídce u veterinářky a ta ji shledala zcela zdravou! Dnes vím, že ta veterinářka byla naprostý diletant, ale v té době jsem jí důvěřovala - chodili jsme k ní dlouho, k nám byla ochotná a ke zvířátkům hodná, pravidelně nám očkovala naše zvířátka, kastrovala kočičku a vždycky jsme byli spokojení a o její neschopnosti jsme se bohužel přesvědčili ve chvíli, kdy bychom bývali skutečnou odbornost potřebovali nejvíce. O nemoci naší králinky nesvědčily ani žádné vnější příznaky, bylo jí 7 let a přesto pila, s chutí jedla, skákala po stole a honila naši kočku a to všechno až do poslední chvíle. Až během posledních 14 dní svého života začala být trochu unavenější, ale to jsme připisovali věku a první rozpoznatelné zdravotní potíže se objevily až poslední 3 dny a to s dýcháním. Teprve pak jiný veterinář pojal podezření na něco vážného a až na klinice u dr. Jekla jsme se dozvěděli tu krutou diagnózu. Naše holčička měla v děloze dva nádory a metastázy v plicích, kvůli kterým se jí hůř dýchalo. Nemohli jsme tomu vůbec uvěřit, stále dokola jsme se ho ptali, jak je to možné, že na ní nebylo vůbec nic vidět a on nám to vysvětlil asi tak, že právě tato nemoc je v tomhle strašně zrádná, že na králinkách opravdu není nic viditelné, že se stále chovají normálně, jsou aktivní, normálně jedí i pijí, až jeden den nastane určitý zlom, kdy se jejich nemoc projeví, ale v tu chvíli už je bohužel na záchranu pozdě. Na moji otázku, proč to tedy nepoznala alespoň ta veterinářka, jen pokrčil rameny, ale řekl mi, že ani při tehdejším odhalení nemoci by se naši králinku už zřejmě zachránit nepodařilo. Ale to "zřejmě" mi v uších zní dodnes a i kdyby ne, stále si říkám, že jsme ji mohli alespoň dřív ušetřit trápení. Museli jsme ji nakonec nechat uspat, protože jsme ji prostě nemohli nechat se pomalu dusit. Ty výčitky svědomí, že kdybychom ji kdysi nechali vykastrovat, mohla s námi možná žít ještě několik dalších let a že se tomuhle všemu vlastně dalo předejít, budu mít do konce života. Jistě, mohla by třeba za rok špatně skočit z postele a zlomit si vaz, ale když víte, že byla jinak úplně zdravá a měla chuť do života, neodpustíte si, že jste jí ještě alespoň ten jeden rok šťastného života nedali. Já bych bývala byla vděčná za každý den či minutu navíc. Mé zkušenosti a doporučení Berte tohle jako varování. Nespoléhejte se na to, že Vám se to stát nemůže, je to nejčastější příčina úmrtí starších králinek. Nespoléhejte se na štěstí, že na rakovinu přijdete včas, Vy nezpozorujete nic a můžete doplatit na neschopnost veterináře, protože jak si můžete být jistí, že zrovna ten Váš je 100% spolehlivý, když mnoho z nich ani nedokáže pořádně ostříhat králíčkovi drápky. A navíc - pětiletá králinka vysílená nemocí má jen malou šanci operaci zvládnout a nikdy nemáte jistotu, že už se nějaké rakovinné buňky neodštěpily od původního nádoru a za pár měsíců se rakovina neobjeví někde jinde. Já nejsem zastáncem kastrací za každou cenu, ale neodsuzuji ty, kteří se pro tento zákrok rozhodnou, a to i u králinek. Není podstatné, je-li králinka agresivní a nezáleží ani na tom, že není čistotná, protože jediné, na čem opravdu záleží, je její zdraví a její život a já vím, jak hrozně ten život díky rakovině může skončit. Netvrdím, že pokud svoji králinku nenecháte vykastrovat, že onemocní, ale také nemáte jistotu, že se to nestane a to ani když ji necháte připustit. Závěrem Jestli bych kastraci všeobecně doporučila? Rozhodně ne, je to operace a u králinek je to velký zásah do organismu, takže je víc než potřeba všechno důkladně zvážit. A co především? Jestli pro takový zákrok máte k dispozici dostatečně kvalifikované veterinární pracoviště a také to, že i pod rukama výborného veterináře může dojít k neočekávaným událostem. Co říct závěrem? Operace je jistě riziko, ale onemocnění rakovinou dělohy u nevykastrované králinky také a rozhodně ne nereálné. Není proto na místě toto nebezpečí podceňovat. Autor: Jana N. (Arnika) |