Koukáme na měsíc, který je skoro v úplňku. Není na něm obličej, na který jsme zvyklí z Evropy. Já tam vidím pana Wilsona kterého měl
trosečník Tom Hanks. Bára nám ale všem vypráví australskou pověst, proč je na měsíci králík. To prý jednou sestoupil Bůh z nebe a chtěl
si vyzkoušet jak moc si ho zvířátka v Austrálii váží. Řekl, ze má hlad a každé zvíře mu mělo něco dát ze svého. Přišel klokan a přinesl
mu kus trávy, přišel koala a dal mu eukalyptové listí, přišel tasmánský čert a dal mu zbytek zdechliny od včera, přišel cassovari a dal
mu červy a králík nic neměl. Neměl co by mu dal a tak poprosil ostatní zvířátka, ať udělají oheň a rožeň a dal Bohu sám sebe.
A Bůh to ocenil a zvěčnil jeho obraz na měsíc. A proto je na měsíci králík.
Já ho tam teda nevidím, ať se snažím sebevíc, ale můžete si to vyzkoušet sami. Až uvidíte v Evropě celý měsíc, koukněte se na něj vzhůru
nohama. Můžete udělat stojku, nebo se jen rozkročit, předklonit, vystrčit na měsíc zadek a kouknout se na něj mezi vlastníma nohama,
hlavou dolů. Já to tady taky dělám, když chci vidět ten starý známý obličej.
Napsala Liškatec, je to úryvek z deníku, který si psala během pobytu v Austrálii.
