Základní očkování se týká dvou pro králíčka ve většině případů smrtelných nemocí - moru a myxomatoze.
Králičí mor je virová nákaza s rychlým průběhem nemoci - králíček umírá v křečích s příznaky dušení.
Myxomatoza je též virová nákaza, drtivá většina králíčků na ni umírá. Projevuje se uzlovitým zduřením v pokdoří hlavy a v okolí pohlavních orgánů, výtok z očí.

Obě nemoci jsou způsobené bodnutím hmyzem - proto je nutné očkovat.
Poprvé: v 10.týdnu života
Znovu: v 6 měsících
a pak každých 6 měsíců - nejlépe na jaře a na podzim (imunita přetrvává u moru 4 a u myxomatozy 6 měsíců)

Ceny se u různých veterinářů značně liší. U velkochovů se očkuje za 12 Kč za kombinovanou vakcínu (mor/myx) s tím, že celé balení 5*20ml se spotřebuje. U individuálních návštěv veteriny si doktoři účtujou cca od 50 Kč do 200 Kč, záleží, jakou si počítají hodinovou sazbu a jaké ještě vyšetření zahrnou do očkování (např. stříhání drápků, prohlídka zubů, srsti, pohlavních ústrojů, měření teploty či odebrání vzorků pro podrobné vyšetření). Záleží ještě na konkrétním veterináři, jaké vakcíně dává přednost - zda kombinované nebo vakcínám zvlášť na mor a myxomatozu. Dále jsou různé druhy očkování - buď nastřelením do uší nebo injekcí pod kůži.

Králíčka je nutno od přinesení domů okamžitě vychovávat na záchůdek. Nenechat ho hned běhat a zvyknout si bobčit po celém pokoji - velice špatně se to následně odnaučuje. Nejlépe začít tak, že dáte králíčkovi omezený prostor - klec, ohrádku. Zvolíte jeden z rohů, kam dáte záchůdek s podestýlkou a budete pozorovat králíčka, jak se učí záchůdek používat.
Pokud pochopí a začne do něj vykonávat potřebu, je vhodné ho chválit, aby si zapamatoval, že takto to dělá dobře. Pokud začne dělat loužičky vedle nebo si sám zvolí jiný roh, je potřeba mu tam záchůdek přenést. Dále pozorovat, zda pochopil a začal dělat loužičky tam, kam má. Pokud dělá louže správně, ale bobečky mimo záchůdek, je potřeba vysledovat chvíli, kdy bobčí vedle, králíčka i s bobkem zvednout, dát mu ho očuchat a oba vložit do záchůdku, takto opakovat den co den, dokud nepochopí.

Návštěvy ven z klece radím ze začátku omezené, třeba jen na 10-20 minut, aby měl čas pouze prozkoumat okolí, ale nezapoměl, že bobečkovat se chodí do záchůdku do klece, ne kam ho napadne při průzkumu. Pokud králíček udělá při návštěvě ven do pokoje bobečky nebo louži, je potřeba ho chytit nejlépe při činu, dát mu čuchnout bobečku/louže a přenést ho opět do záchůdku a tam ho chválit. Pochvaly jsou hlavně ze začátku nutný výchovný prostředek, králíčci na ně pozitivně reagují a jsou pro ně motivací.

Po čase můžete doby návštěv ven z klece prodlužovat, záleží, jak váš králíček reaguje na výchovu. Je velmi pravděpodobné, že po nějakém půl až třičtvrtě roce bude s Vámi žít přítulný a čistotný králíček, kterého se nebudete bát nechat skákat po pohovce :)

Tady je každá rada drahá jak se říká .. i vychovaný králíček se v době své puberty mírně "zvrhne" a začne zlobit. Má potřebu si značit své území jak bobečkami, tak u samečků většinou i obstřikováním močí nebo loužičkami. Zde je potřeba nepolevit ve výchově, sice mu tolerovat pubertální vrtochy, ale důsledně dávat najevo, že králičí potřeba patří pouze do záchůdku a nikam jinam - tzn. přenášet králíka s bobečkama do záchůdku, zavírat za louže do klece na pár minut apod. Obrnit se trpělivostí. U samečků bývá řešením neúnosné situace s močením mimo nakonec kastrace.

Tohle je dost obtížné - "starého králíka novým zvykům nenaučíš".. nebo spíš obtížně. Používat stejné výchovné metody jako jsou popsané výše, ale nezaručuju úspěch - králík, který se jednou naučí bobčit všude tento zvyk většinou už neporušuje. Výchova bude trvat dlouho a je potřeba být důsledný, jen tak lze dojít pozitivním výsledkům.

1) hoblinová
výhody: dobrá podestýlka do králíkáren, izoluje, částečně pohlcuje pachy, je velmi příjemná pro odpočinek nebo stavbu hnízda pro králíčata. Pro velkochovatele levné zdroje této podestýlky.
nevýhody: je potřeba často měnit, nenasáknou do sebe velké množství moče. Pro použití v bytě dále vynášení hoblin na srsti králíčka z klece ven - z toho plyne velmi častý úklid pokoje (koberce, pohovky ..) Hobliny na všem dobře drží :)

2) hrudkující
* kočkolit (Mikeš, Mici ..)
výhody: hrudkuje - po močení se hrudka odstraní a zbyde čistá podestýlka
nevýhody: při neodstraňování hrudek se po dalším močení z podestýlky stává špatně odstranitelné blátíčko nevalné vůně a vzhledu. Její pozření může skončit až úhynem králíka.

* Cat´s Best hrudkující (Cat´s Best Öko Plus)
výhody: hrudkuje - po močení se hrudka odstraní a zbyde čistá podestýlka
nevýhody: stejně jako u kočkolitu je třeba dodržovat pravidelné odstraňování hrudek. Navíc velké tvrdé hrudky by králíčka tlačily do tlapek a odrazovalo ho by to od návštěvy záchůdku.

3) nehrudkující, granulované
* Cat´s Best nehrudkující
(vyroben lisováním dřevěných pilin a hoblin do dřevěných asi 1 cm dlouhých granulí)
výhody: dobře saje, pohlcuje pachy, po nasátí močí nabobtnají a rozpadnou se, v záchůdku vydrží i několik dní (dle potřeby králíčka/králíčků), nehrudkují
nevýhody: v záchůdku nové granule rachotí, někteří králíčci to nemají rádi a bojí se toho, někteří naopak to mají velice rádi a hrabáním této podestýlky v záchůdku vyluzují celkem otravné zvuky :)

* kukuřičná (jemná, hrubá)
výhody: nesajou, moč proteče podestýlkou na dno a podestýlka zůstává suchá
nevýhody: jemná kukuřičná je příliš prašná, nepříjemná pro králíčka. Možné vysušování tlapek (následky - olysalé místa ze spodní strany nožiček, větší náchylnost k ranám a jejich zanícení), roznáší se na tlapkách ze záchůdku ven, hrubá kukuřičná podestýlka zase tlačí do tlapek a někteří králíci ji díky tomu odmítají. Nesaje - nepohlcuje pach.

* Asan - pro králíčky nedoporučovaný
výhody: vyroben z přírodní buničiny, velmi dobře saje moč
nevýhody: nepohlcuje pachy, riziko trávicích problémů u králíčka po požití těchto granulek

4) seno, sláma
výhody: tepelná izolace
nevýhody: podestýlat senem by se moc nemělo, seno je spíše na jídlo a když ho králíček počurá, nesaje a začne velice brzo zapáchat a hnít. Používá se krom jídla jako podestýlka na odpočinek, nebo materiál na hnízdo pro mláďata.

Záchůdky doporučuji spíše s vyššími okraji, králíček se snaží zadeček vystrčit dozadu a zvedne ocas, aby jeho kožíšek zůstal co nejčistější (nepomočil si zadek, ocas a nožičky). Díky tomu jsou záchůdky s nízkýma bokama nepraktické, stává se, že králíček jak vystrkuje zadek ten bok přečůrá mimo plochu záchůdku.
Další plus vyšších krajů je králičí obliba hrabat podestýlku (většinou dokud není počuraná, pak už to je pro králíčka ble a dokonce, když má pocit, že je jeho záchůdek příliš znečištěn, začne dělat potřebu vedle, aby se neušpinil). Ze záchůdku s nízkými kraji ji snadno vyháže ven.

Zverimexy:
obchody, které se zabývají zásobováním krmiv, podestýlek a jiných potřeb pro chovatele zvířátek. Dále prodejci živých zvířat. Ne všechny zverimexy jsou spolehlivé. Je potřeba pečlivě prohlídnout kupované zvířátko, zda nejeví příznaky některých nemocí.

Chovatelské stanice:
chovatelé, zabývající se chovem jednoho nebo vícero druhů králíčků. Spíše doporučovaní pro koupi králíčka. Chovatel vám dá mnohem více informací o králíčkovi než prodavač ze zverimexu, jako například den narození, přesné stáří, druh pohlaví, plemeno, přibližnou váhu a vzrůst, má možnost vám ukázat nebo informovat vás o rodičích vámi kupovaného králíčka. Jinak prohlédnout králíčka v každém případě, jak při koupi ve zverimexu, tak u chovatele.

Kontrola očí - musí být čisté, bez hlenů, víčka osrstěné.
Kontrola uší - bez šupinek, nesmí mít zarudlé místa, prohlídnout králíčka, zda necuká hlavičkou na jednu stranu nebo se stále neškrábe v tom samém uchu. Suché, bez hlenu.
Kontrola srsti - srst nesmí být ulepená, vypelichaná, s lysinkami, kůže nesmí být zarudlá, se šupinkami, ale hladce bílá až mírně narůžovělá.
Kontrola pohlaví - nesmí být extrémně zarudlé, se strupy, mokvavé, hlenovité.
Kontrola chování - králíček by se neměl chovat apaticky, spíše buď zvědavě nebo vystrašeně. Apatie a nezájem o to, co se s ním děje, je vždy známka nějaké nemoci.

Okusovat kabely je králičí specialita, které v drtivé většině případů nelze výchovou odnaučit. Proto je potřeba kabely zabezpečit tak, aby se k nim králíček nedostal:
* vést kabely po zdi v lištách, nejen připevněné háčkama (pokud je rovnou nezasekáte do zdi)
* na visící kabely (např. od PC do zásuvky, od lampičky atp.) lze použít tzv. "husí krky", které koupíte téměř v každém elektrikářství
* kabely položené na zemi nejlépe zastrkat pod koberec, za nábytek, do lišt.

Samečci pohlavně dospívají okolo 3. a 4. měsíce. V tu dobu ale někteří ještě nemají sestouplé varlátka, takže není co kastrovat. Je třeba je v tuto dobu oddělit od případných samiček. Kastruje se cca v půl roce života. Kastraci provádí veterinář v lokální nebo celkové anestezii. Operace je to pro králíčka zpravidla nenáročná, jen je třeba nezanedbat pooperační péči - aby se do ranky nedostala infekce, aby králíček měl dostatečné zázemí a neprochladl zatímco se bude vzpamatovávat z anestezie, aby měl dostatečný přísun krmiva a čistý záchůdek atp. Sameček může být po kastraci ještě až měsíc plodný.

Samičky - kastrace samiček je na rozdíl od kastrace samečků, kdy se jedná v podstatě o „povrchový zákrok“, poměrně vážnou operací. V plné narkóze se odstraňuje děloha i vaječníky, po kastraci zústává 5-10 cm dlouhá jizva na oholeném bříšku, která se hojí 2-3 týdny.

Samička je pohlavně dospělá okolo 4.-6. měsíce věku, vhodný věk k připouštění je ale až v 8. měsíci. Připouštět by se nemělo po 3. roce věku a ve třech letech pouze v případě, že samička již mladé měla dříve. Pokud ještě mladé neměla, tak maximálně do 2 let.
Těhotenství samičky lze dotykem poznat až od 18. dne březosti. V tuto dobu to pozná zkušený veterinář, který jemným podhmatem bříška zjistí přítomnost mláďat. Nedoporučuje se dělat doma a neodborně - hrozí vnitřní zranění samičky. Březost trvá cca 31 dní.
Mláďata rostou nejvíce až poslední čtvrtý týden březosti, takže s jistotou ji lze stanovit až tehdy - bříško je již poměrně velké a při vyšším počtu mladých i trošku hrbolaté. Poslední dny lze vidět i pohyby mláďat.

Samečci jsou schopní k připuštění od 5.-6. měsíce věku do cca 5ti let.

Koupání nebo sprchování - králíček se myje sám, olizováním. Pokud je zašpiněný od materiálu, který není dobrý, aby olízal (chemikálie, syntetické látky, čistící prostředky aj.), stačí králíčka důkladně otřít vlhkou žínkou, ale do čista. Koupat králíčka pouze v krajních situacích. Králíček má třívrstvou srst, pokud se namočí jen vrchní pesíky, není to problém. Ale pokud voda pronikne až na kůži a nasáknou spodní vlníky, je riziko, že prochladne. Jinak si králíček snadno dokáže po celou dobu udržovat svůj kožíšek v čistotě sám.