Než pořídíme králíčkaRady pro první týdnyVýchova a ochočeníSoužitíEshop

JídelníčekBydleníRozmnožování a péčeAnatomiePlemenaVeteriny

Nemoci

Diskuze

Inzerce

Galerie

Jména

Odkazy

Ostatní

E-mail

Otázky

Příhody toulavého králíčka (Geeta)
[ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ]

3. Ztracený Ucho

Příštího rána byla maminka jako obvykle pryč. Ale proč tentokrát nevzala Ucha zase s sebou? A proč se tak dlouho nevrací? Ucho z toho byl trosku zmatený. "Mám jít ven sám, nebo mám počkat, až se maminka vrátí?" říkal si v duchu. "Když budu čekat, až se vrátí - co když už mne dnes ven nevezme?" Zvědavost a chuť proběhnout se znovu na sluníčku ušáčka přímo šimrala na tlapkách. Opatrně přihopkal k východu z nory a chvíli poslouchal, jestli nezaslechne maminku. Ale zvenku byl slyšet jen zpěv ptáků. Králíček dychtivě vyrazil ven a už se proháněl trávou. "Nemůže se mi přece nic stát," ujišťoval se stále, "domů už přeci trefím sám." A tak hopkal, uždiboval trávu, pozoroval mravence nesoucí jehličí a mlsal.

Brzy přihopkal k obrovské hromadě jehličí. Vypadala zajímavě, a hlavně z ní mohl být dobrý rozhled. I mravenci se chtěli asi rozhlédnout, běhalo jich po té hromadě spousta. Králíček vyskočil až nahoru, nic nedbal, že mu na sypkém jehličí ujíždějí tlapičky. Tam se usadil a rozhlížel se po okolí. Najednou ho ale začal strašlivě svědit kožíšek. "Co je to?" divil se Ucho a drbal se ostošest. "Jdi pryč, to je náš dům!" křičely tenounké hlásky, které předtím přeslechl. Byli to mravenečci, kteří ho štípali v kožíšku a ze všech sil na něj křičeli, ať odejde. "Promiňte, nevěděl jsem!" vykvíkl Ucho a seskočil z mraveniště. Když vyklepal z kožíšku všechny mravence, rozhlédl se, kam dál.

Za keřem něco zašustilo. Ucho už věděl, že se v takovém případě má přikrčit k zemi a tiše vyčkávat. Tak placatý, jak jen to šlo, zvědavě vykukoval z mechu. Strach vůbec neměl. Byl jen zvědavý, jestli to nešustila Veverka, rád by si s ní zase popovídal.

Ale veverka to nebyla. Nebyl tam nikdo. Nebo se alespoň nikdo neukázal. Uchovi začalo být smutno. Měl by se vrátit domů. Otočil se tedy zpět k mraveništi a hopkal směrem, o kterém byl přesvědčen, že vede domů. Hopkal chvíli, hopkal dlouho, už ho bolely nožičky, ale domeček nikde! "Ach jo," povzdychl si králíček, "co jsem to zase vyvedl! Musím se někoho zeptat, kudy se dostanu za maminkou - veverka přece říkala, že mě tu každý zná!" Z toho nápadu radostí poskočil. Jenže nikde nikoho nepotkal. Ani veverku, ani ... nikoho jiného vlastně v lese neznal.

Zoufalý králíček si sedl na kraji paloučku a začal plakat. Jak teď trefí domů??? Kdo mu pomůže?

Pod větvičkami trnky se objevil štíhlý tvor s dlouhým tenkým ocáskem. Nebyl podobný ani mámě, ani veverce - Ucho nikdy takové zvíře ještě neviděl. V okamžiku, kdy zahlédl králíka, tvor ztuhl a naježil fousy. Ucho také ztuhl a přitiskl se k zemi. Chvíli se tak oba pozorovali a ani jeden se nepohnul. Pak to Ucho nevydržel a fňukavým hláskem se zeptal: "Neviděl jsi mojí maminku?" Zvíře se protáhlo a zívlo. "Mňaaau, neviděl... ona tu nikde není?" rozhlídlo se zvíře po okolí a mlsně se olízlo. Pak měkkými krůčky přišlo k Uchovi a lehlo si k němu. "A co ty tu vlastně děláš, takhle sám, mňááu?" Králíček se znovu rozplakal. Vyprávěl, jak utekl samou zvědavostí z domečku, a že už netrefí domů. A že je mu hrozně smutno, protože by chtěl být zase u maminky. "A ty jsi kdo? Takové zvíře ještě neznám," vzlykl Ucho.

"Mňáááu, já jsem kocour Mour," zívlo kotě a protáhlo se. Svýma obrovskýma zelenýma očima si prohlíželo uplakaného králíčka a zdálo se, že přemýšlí. "Moje maminka chodí lov.. ehm, navštěvovat králíčky u statkáře na dvoře," olízlo se. "Možná tam najdeš svoji maminku." Ucho poskočil radostí. "A zavedeš mě tam? A budeme kamarádi? A je tam taky tak dobrá travička? Rostou tam jahody?" Kocour Mour se zvedl a vyrazil napřed rozvážným krokem. Rozveselený králíček hopkal za ním. Neustále zasypával svého nového kamaráda dotazy a těšil se, že zase uvidí maminku. Vůbec mu nepřišlo na mysl, že by tam být nemusela. Určitě tam na něj čeká! A budou tam další králíci! Mour to přeci říkal!

[ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ]