Než pořídíme králíčkaRady pro první týdnyVýchova a ochočeníSoužitíEshop

JídelníčekBydleníRozmnožování a péčeAnatomiePlemenaVeteriny

Nemoci

Diskuze

Inzerce

Galerie

Jména

Odkazy

Ostatní

E-mail

Otázky

Příhody toulavého králíčka (Geeta)
[ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ]

7. Zelenoočka je nemocná!

Jednoho dne se Zelenoočka začala chovat divně. Ukrývala se před Uchem do ústraní, málo mluvila. Ucho si dělal starosti, ale kdykoliv se zeptal, co jí schází, Zelenoočka odpověděla, že je v pořádku, že asi jen něco špatného snědla.

Kvečeru Ucho našel králindu, jak zuřivě hrabe v zemi. "Co to děláš?" ptal se překvapeně. "Nevidíš? Hrabu noru přece!" odpověděla udýchaně králinda. Ucho to nemohl pochopit - mají jít přece dál, hledat maminku, tak se domluvili! Ale Zelenoočka jeho otázky už neposlouchala, hrabala až do vyčerpání a pak jen tiše ležela u nory. Ucho se tedy smířil s tím, že se usadí na chvíli tady v lese, Zelenoočka je asi nemocná a chce se léčit v bezpečí nory.

Vyrážel tedy sám prozkoumávat blízké okolí. Zelenoočka zatím tahala do nory suchou trávu, byla unavená a skoro nemluvila. Ucho také usoudil, že nedostatek pohybu jí nedělá dobře, protože ztloustla natolik, že se málem neprotáhla ústím nory.

Když se Ucho byl podívat uvnitř, Zelenoočka ho sledovala nevraživým pohledem. Nora byla vystlaná suchou trávou a vytrhanou srstí - přesně jako když byl Ucho ještě u maminky. Zastesklo se mu, ale nechtěl tu nechat Zelenoočku samotnou, rozhodl se tedy hledání ještě o pár dnů odložit.

Další ráno čekal na králindu, až se vzbudí, že se spolu půjdou společně napást. Zelenoočka však z nory ne a ne vylézt. Ucho se tedy šel podívat dovnitř, co se děje.

Avšak ouha!!! Jen co strčil nos do dutiny, málem dostal facku! Zelenoočka vyletěla jak vzteklý dráček a s vrčením a prskáním vyháněla ubohého Ucha ven. Ucho se tedy nechápavě stáhl a smutně ležel celou noc venku před norou.

Když Zelenoočka vyběhla v noci na pastvu, byla celá pohublá a unavená. Až se Ucho lekl. Začala se mu omlouvat za to vyhánění, ale prý má o ně strach. "O koho???" vytřeštil očka Ucho. "O miminka přece, ty hloupý!" zasmála se králinda. Ucho to nejdřív nemohl pochopit, ale pomalu mu to začalo docházet a tak štěstím hopkal kolem králindy, olizoval ji, válel se na zádech a prostě i jinak lumpačil jako malé štěně. "Proč jsi mi to neřekla?" vyzvídal. Zelenoočka se však plaše rozhlédla a napomenula Ucha, ať to hned nevyzvoní celému lesu.

Společně se napásli a králinda pak hned zmizela k malým do nory. Ucho se opět uložil pod keř u nory a celou noc spal jen na jedno oko, tak byl z té příhody překvapený.

[ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ]