Pořizujeme králíčka

Než si pořídíte králíčka, přečtěte si stručný přehled pro a proti, které vám ve vašem rozhodování, zda králíčka do bytu ANO nebo NE, velmi pomohou :))

5 důvodů, proč si pořídit zakrslého králíčka do bytu

• Milý a přítulný společník

Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička věnuje, je velmi pravděpodobné, že si na něj snadno zvykne a bude vyhledávat jeho společnost. Bude sám přicházet pro pohlazení, bude páníčka olizovat jako nejupřímnější projev lásky, bude za ním po bytě všude běhat. Protože nevydává žádné hlasité zvuky (jako např. pejsek nebo papoušek), je to tichý nenápadný kamarád. Aktivní je především v podvečer, večer a ráno a přes den pospává, na což musíme myslet při umisťování jeho ubikace do bytu a pokud možno si ji neinstalujeme do pokoje, kde spíme, protože nás v noci může ušák hlukem budit.

 

roztomilé zvířátko

• Čistotné zvířátko

Králíček je čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Je schopný naučit se chodit vykonávat potřebu na jedno místo - např. na kočičí záchod (s pro něj vhodnou podestýlkou, tj. dřevitá podestýlka jako např. pelety Cat's Best Universal nebo hrudkující dřevitá podestýlka Cat's Best Öko Plus apod.). Záchod je třeba včas čistit – podle velikosti králíčka cca denně nebo ob den. Když králíčkovi čistota záchůdku nevyhovuje, umí to dát najevo (vyhrabe ho, nebo vykoná potřebu vedle apod.).

 

čistotný králíček

• Časově relativně nenáročný tvor

Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. Výhodou je, že se nemusí venčit jako pejsek, ale přesto se jako pejsek často chová. Je možné ho dobře vychovat, naučit ho čistotnosti, naučit ho přiběhnout za zavolání nebo zamlaskání, rád se přijde přitulit a pomazlit, i když je zvědavý, co máte v talíři za dobroty, nestojí u vašeho stolu s úpěnlivýma očima :) Podstatné je mít na paměti, že i když králík nevyžaduje celodenní nepřetržitou péči, musí se mu chovatel každý den věnovat a nechat ho alespoň 4 hodiny a více proběhnout mimo jeho ubikaci. Je to důležité pro socializaci králíčka. Pokud bude mít někdo králíka zavřeného celý den v kleci, těžko se pak může divit, že se od něj králík nenechá pohladit a utíká před ním.

 

pohodář a nenáročný tvor

• Umí si zažít určité principy a zvyky

Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Naučí se, že v kuchyni (v lednici či spíži) je jídlo. Spojí si určité zvuky s konkrétní činností a to ať je to zvuk, který má příjemný výsledek (zvuk odemykání = někdo přichází, je třeba ho přivítat, šustění pytlíku = dostanu něco dobrého) a nebo nepříjemný (zvuk vysavače = budu muset utéct, nebo mě ta potvora vysaje apod.). Králíček dokáže např. i poznat, že když se někdo obléká znamená to, že brzy odejde. Také je schopen si zapamatovat, že občas cestuje s vámi ve své přepravce a když ji nachystáte, reaguje na ni - dle toho, zda cestování má rád nebo nemá - nadšeně nebo úzkostlivě.

 

ochočený a chápavý

• Králíčka je možné vychovat

Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. Je i možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno, resp. na intonaci s jakou jeho jmeno vyslovujeme) nebo na zamlaskání. Obzvlášť, když ho potom odměníte nějakým mlsem. Když dělá něco, co nesmí, existuje způsob, jak mu to vysvětlit. Stačí několikrát rychle za sebou zatleskat a při tom zvýšeným hlasem říci „NE NE NE!“ nebo „FUJ!“. Králíček samozřejmě nerozumí konkrétním slovům (příkazům), ale pozná negativní tón v hlase. Pokud toto napomenutí zabere, je třeba ho pochválit „HODNÝ“ klidným tichým hlasem, jemně ho pohladit na hlavičce a třeba se i usmát.

 

vychované zvířátko

Pokud jste se rozhodli po přečtení těchto řádek pořídit si králíčka, přečtěte si prosím i druhou část - “5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu”.

 

5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu

• Když není milý a přítulný společník

Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička nevěnuje a králíček tráví sám dlouhé dny v kleci (nebo puštěný na volno bez dozoru a výchovy) může se stát, že si na člověka nezvykne a bude se ho dokonce bát. Nebo že taky vyroste jako "dříví v lese". Když bude puštěný po bytě, aby se proběhl a bude se bát člověka, nebude možné chytit ho a umístit zpět do klece. Bude v to v podstatě takový čertík individualista. 
Králici jsou zvířata aktivní za soumraku, večer a nad ránem. Tehdy chtějí vybít nashromážděnou energii. Když bude králík zavřený v kleci, bude celou noc třeba hrabat nebo kousat mříže, lomcovat s klecí. Když bude volně v pokoji, kde spíte, bude Vám běhat po hlavě... Prostě se nevyspíte. Je ideální spát v jiné místnosti, než kde bydlí králíček.
 

divoký králíček

• Když se nechová jako čistotné zvířátko

Králíček je mimořádně čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Jestli se zanedbá výchova, nebo prostě narazíte na „prasátko“, je možné, že si bude čůrat a bobkovat po celé kleci nebo dokonce po celém bytě a naprosto bude ignorovat připravený záchod. Když ho nebude úplně ignorovat, bude ho třeba neustále vyhrabávat a dělat binec v okolí.

V případě, že je králíček čistotný, může se jeho chování změnit v pubertě (cca 6 měsíců). Hormony dělají divy. Samečci i samičky (!!!) mohou začít značkovat náhle byt v horším případě močí (v lepším případě zanechávají malé nenápadné kapičky po bytě nebo příp. na majiteli :o), v tom horším stříkají moč po zdech do netušených výšek). V lepším případě budou zanechávat značkovací bobky v divokých obrazcích různě po bytě.

V období puberty se u králíčka začnou projevovat (více či méně, až neznatelně, případně vůbec – je to individuální) sexuální choutky. Probíhá to různě. Někteří králíčci jen překypují něhou a tíhnou v tomto období k majiteli. Další pouze krouží rozrušeni kolečka a osmičky kolem nohou, nebo se po nohách či rukách vrhají a jako pejsci simulují kopulační pohyby. Občas může toto milostné drama doprovázet lehké vášnivé kousnutí nebo štípnutí zoubky. Vhodné je zkusit ušákovi nabídnout náhražku (pevný míč přiměřený jeho velikosti, plyšák, PET lahev...). Někteří králíci se však ošálit nedají a upřednostňují jakožto vyvoleného svého majitele. Pokud je tato touha neutuchající, je to pro nás poměrně otravné (roztoužené oždibování taky není zrovna nic bezbolestného) a pro králíka poměrně vysilující a stresující. Jediným vhodným řešením této situace je kastrace. Kastrace musí být samozřejmě provedena zkušeným veterinářem (viz odkaz Veteriny) v inhalační narkóze. Zhruba do měsíce po provedení zákroku králíkovi hladina hormonů klesne a králík se zklidní. Jednak přestané své okolí sexuálně obtěžovat, a jednak, pokud značkoval močí a bobky, by se mělo upravit i toto chování.
!!! Důrazně nedoporučujeme poslouchat babské rady, které radí nechat králíka připustit. Pokud si králík zkusí, jaké páření doopravdy je, můžou se jeho projevy výrazně zhoršit a toto chování si může tak zafixovat, že už se ho nemusí zbavit ani kastrací.
Další oblíbenou pověrou je fáma, že samičku připuštění ochrání před rakovinou dělohy. Bohužel toto není opět pravda a samička zůstává i nadále ohrožena stejně jako samičky, které mladé nikdy neměly. Jedinou prevencí rakoviny dělohy je kastrace. 

nečistotný králíček

• Časově nenáročný tvor – jak se to vezme...

Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. To také znamená, že potřebuje určitou pozornost. Člověk se mu musí denně věnovat, poskytnout mu výběh a být s ním v intenzivním kontaktu. Podle mého názoru je hodina denně v případě, že je králíček celý den sám doma, naprosto nedostatečná. Králíček se nesmí cítit osamělý, protože tím velice trpí. Zároveň je nutné, denně mu vyměnit vodu, seno a dát nažrat. Samozřejmostí je čištění záchodu apod. Nejnutnější péče zabere minimálně 15 min denně když nepočítáme čas, který králíčkovi věnujeme v podobě her, volného pouštění po bytě atd, které zabere minimálně další 4 hodiny denně. Pokud se králíkovi nemůžete mu věnovat dostatečně, je dobré mu hned nebo časem pořídit samičce vykastrovaného kamaráda a samečkovi (kterého musíme nechat vykastrovat) kamarádku. Ale pozor! Každý králík musí mít buď vlastní klec nebo opravdu velký výběh (např. jeden pokoj) Králíček je společenské zvířátko a s tímto vědomím si ho musíte pořizovat. Pokud chcete zvířátko, které je samotářské a není potřeba mu věnovat extra péči, pořiďte si křečka s velkou klecí. Ten si sám vystačí.

 

náročné zvířátko na dohled

• Umí si zažít určité principy a zvyky a změna může být problém

Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Ne každý králíček si lehce zvyká na změny. Někteří králíčci mohou náhlé změny prostředí - víc lidí v okolí, jiná zvířata apod. - považovat za nesmírně stresující. Stres může být pro králíčka smrtelně nebezpečný. Hodně záleží na povaze králíčka, na jeho důvěře k vám a vašemu vzahu k němu - někteří změny v okolí ustojí, jiní s tím mají veliký problém.
Přemístění klece, přestavění vybavení nebo změna typu podestýlky může být překvapivým problémem. I třeba přemístění záchůdku bude králíček pravděpodobně ignorovat a stále bude chodit dělat svou potřebu na místo, kde byl zvyklý. Králíčci jsou co se týče jejich teritoria, zvyklostí a potřeb velmi konzervativní a jen tak nějakou změnu nepřijmou.

 

konzervativní zvířátko

• Králíčka je možné vychovat jen částečně

Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. To znamená, že je možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno) nebo na zamlaskání zvlášť, ale neznamená to, že vás bude poslouchat jako pes. V období puberty (cca 6 měsíců) se může povaha králíčka změnit k horšímu. Z hodného tvorečka se stane anarchista, který začne porušovat zavedené zvyky.
Většina králíčků má tendenci (dříve či později) prozkoumat v bytě, co se dá. Během průzkumů narazí na neodolatelně zajímavá lákadla, jakými jsou např. kabely, boty, nábytek, koberce, květiny... Králíček se však nespokojí s pouhým pohledem, ale chce si občas tyto předměty pořádně „osahat“ a to zoubkama. Něco lze odnaučit, něco nikdy. V případě, že králíčkovi denně umožníme výběh, což považujeme za naprosto nutné, musíme počítat s tím, že i přes nepřetržité sledování králíčka se může stát, že něco okouše a zničí... Kolik toho bude záleží na tom, jaký je ničitel od přírody, jak ho vychováte, ale také kolik mu toho necháte v cestě :o). V zásadě platí, že pokojové květiny musí být umístěny do takové výše, aby k nim králík nemohl. Velká část pokojových květin je jedovatá a králíci je bohužel velice rádi požírají. Taky velice rádi vyhrabávají hlínu z květináčů. Dále musíte odstranit všechny kabely, ke kterým by se králík mohl dostat. Musíte je vést buď po stěnách, schované v lištách nebo v tzv. "husích krcích". Pokud dráty necháte jenom tak, může se Vám jednoho krásného večera stát, že se budete dívat na napínavou detektivku na své krásné nové velice drahé plazmové televizi, pak se ozve cvak! a budete zírat tak akorát do potemnělé obrazovky, protože Váš králík právě objevil kouzlo překousnutého kabelu. Samozřejmě jsou volně přístupné kabely pro králíka nebezpečné, protože ho proud může zabít. Poslední dobrá rada zní: uklízet si pečlivě oblečení a přestěhovat knihy, dokumenty a časopisy z nižších sfér Vašeho bytu do těch vyšších, protože ušáci moc rádi papír konzumují a na oblečení pak zase vyrábějí zoubky vkusné dírkované ozdoby. Což by ani tak nevadilo při okousání balíku papiru do tiskárny a dírkovaném ručníku, ale nepoměrně míň příjemné je najít okousaný sešit do školy, památeční kuchařku po babičce a rifle za dva tisice:)

 

ničitel

Pokud jste se rozhodli i po přečtení těchto řádek pořídit si králíčka, gratulujeme a vítejte ve světě majitelů nádherných roztomilých chundelatých kuliček!!!



Důležité upozornění:
Každý králíček je v podstatě jedinečná osobnost.
Existují hodní a čistotní králíčci, které není potřeba vůbec vychovávat a králíčci, kteří jsou celoživotní prasátka a zlobidla přes přísnou a důslednou výchovu od narození...