|
|
Pořizujeme králíčkaNež si pořídíte králíčka, přečtěte si stručný přehled pro a proti, které vám ve vašem rozhodování, zda králíčka do bytu ANO nebo NE, velmi pomohou :)) 5 důvodů, proč si pořídit zakrslého králíčka do bytu
Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička věnuje, je velmi pravděpodobné, že si na něj snadno zvykne a bude vyhledávat jeho společnost. Bude sám přicházet pro pohlazení, bude páníčka olizovat jako nejupřímnější projev lásky, bude za ním po bytě všude běhat. Protože nevydává žádné hlasité zvuky (jako např. pejsek nebo papoušek), je to tichý nenápadný kamarád. Aktivní je především v podvečer, večer a ráno a přes den pospává, na což musíme myslet při umisťování jeho ubikace do bytu a pokud možno si ji neinstalujeme do pokoje, kde spíme, protože nás v noci může ušák hlukem budit.
Králíček je čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Je schopný naučit se chodit vykonávat potřebu na jedno místo - např. na kočičí záchod (s pro něj vhodnou podestýlkou, tj. dřevitá podestýlka jako např. pelety Cat's Best Universal nebo hrudkující dřevitá podestýlka Cat's Best Öko Plus apod.). Záchod je třeba včas čistit – podle velikosti králíčka cca denně nebo ob den. Když králíčkovi čistota záchůdku nevyhovuje, umí to dát najevo (vyhrabe ho, nebo vykoná potřebu vedle apod.).
Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. Výhodou je, že se nemusí venčit jako pejsek, ale přesto se jako pejsek často chová. Je možné ho dobře vychovat, naučit ho čistotnosti, naučit ho přiběhnout za zavolání nebo zamlaskání, rád se přijde přitulit a pomazlit, i když je zvědavý, co máte v talíři za dobroty, nestojí u vašeho stolu s úpěnlivýma očima :) Podstatné je mít na paměti, že i když králík nevyžaduje celodenní nepřetržitou péči, musí se mu chovatel každý den věnovat a nechat ho alespoň 4 hodiny a více proběhnout mimo jeho ubikaci. Je to důležité pro socializaci králíčka. Pokud bude mít někdo králíka zavřeného celý den v kleci, těžko se pak může divit, že se od něj králík nenechá pohladit a utíká před ním.
Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Naučí se, že v kuchyni (v lednici či spíži) je jídlo. Spojí si určité zvuky s konkrétní činností a to ať je to zvuk, který má příjemný výsledek (zvuk odemykání = někdo přichází, je třeba ho přivítat, šustění pytlíku = dostanu něco dobrého) a nebo nepříjemný (zvuk vysavače = budu muset utéct, nebo mě ta potvora vysaje apod.). Králíček dokáže např. i poznat, že když se někdo obléká znamená to, že brzy odejde. Také je schopen si zapamatovat, že občas cestuje s vámi ve své přepravce a když ji nachystáte, reaguje na ni - dle toho, zda cestování má rád nebo nemá - nadšeně nebo úzkostlivě.
Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. Je i možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno, resp. na intonaci s jakou jeho jmeno vyslovujeme) nebo na zamlaskání. Obzvlášť, když ho potom odměníte nějakým mlsem. Když dělá něco, co nesmí, existuje způsob, jak mu to vysvětlit. Stačí několikrát rychle za sebou zatleskat a při tom zvýšeným hlasem říci „NE NE NE!“ nebo „FUJ!“. Králíček samozřejmě nerozumí konkrétním slovům (příkazům), ale pozná negativní tón v hlase. Pokud toto napomenutí zabere, je třeba ho pochválit „HODNÝ“ klidným tichým hlasem, jemně ho pohladit na hlavičce a třeba se i usmát.
5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu
Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička nevěnuje a králíček tráví sám dlouhé dny v kleci (nebo puštěný na volno bez dozoru a výchovy) může se stát, že si na člověka nezvykne a bude se ho dokonce bát. Nebo že taky vyroste jako "dříví v lese". Když bude puštěný po bytě, aby se proběhl a bude se bát člověka, nebude možné chytit ho a umístit zpět do klece. Bude v to v podstatě takový čertík individualista.
Králíček je mimořádně čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Jestli se zanedbá výchova, nebo prostě narazíte na „prasátko“, je možné, že si bude čůrat a bobkovat po celé kleci nebo dokonce po celém bytě a naprosto bude ignorovat připravený záchod. Když ho nebude úplně ignorovat, bude ho třeba neustále vyhrabávat a dělat binec v okolí.
Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. To také znamená, že potřebuje určitou pozornost. Člověk se mu musí denně věnovat, poskytnout mu výběh a být s ním v intenzivním kontaktu. Podle mého názoru je hodina denně v případě, že je králíček celý den sám doma, naprosto nedostatečná. Králíček se nesmí cítit osamělý, protože tím velice trpí. Zároveň je nutné, denně mu vyměnit vodu, seno a dát nažrat. Samozřejmostí je čištění záchodu apod. Nejnutnější péče zabere minimálně 15 min denně když nepočítáme čas, který králíčkovi věnujeme v podobě her, volného pouštění po bytě atd, které zabere minimálně další 4 hodiny denně. Pokud se králíkovi nemůžete mu věnovat dostatečně, je dobré mu hned nebo časem pořídit samičce vykastrovaného kamaráda a samečkovi (kterého musíme nechat vykastrovat) kamarádku. Ale pozor! Každý králík musí mít buď vlastní klec nebo opravdu velký výběh (např. jeden pokoj) Králíček je společenské zvířátko a s tímto vědomím si ho musíte pořizovat. Pokud chcete zvířátko, které je samotářské a není potřeba mu věnovat extra péči, pořiďte si křečka s velkou klecí. Ten si sám vystačí.
Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Ne každý králíček si lehce zvyká na změny. Někteří králíčci mohou náhlé změny prostředí - víc lidí v okolí, jiná zvířata apod. - považovat za nesmírně stresující. Stres může být pro králíčka smrtelně nebezpečný. Hodně záleží na povaze králíčka, na jeho důvěře k vám a vašemu vzahu k němu - někteří změny v okolí ustojí, jiní s tím mají veliký problém.
Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. To znamená, že je možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno) nebo na zamlaskání zvlášť, ale neznamená to, že vás bude poslouchat jako pes. V období puberty (cca 6 měsíců) se může povaha králíčka změnit k horšímu. Z hodného tvorečka se stane anarchista, který začne porušovat zavedené zvyky.
|