 | 
|
|
|
Často kladené otázkySekce bude v nejbližší době upravena, zatím prosím pozorně čtěte odkazy v horní liště a klidně se ptejte v diskuzi ;-D !! Najdete zde otázky: 1. Jak seznámit pískomily? 6. Jak se stát Chovatelskou stanicí co je průkaz původu a co je výpis předků? (otázka je zodpovězena v sekci O webu!!!!!)
Já vám doporučuji navštívit stránky morčatářů, kterých je hodně a tak mají vety odzkoušené- morče sice není pískomil, ale rozhodněk nim má blíž než třeba kůň nebo pes- https://www.kralici.cz/morcata/pages.asp?f=veteriny Můj pískomil má rok je už starý? Pískomilové se v průměru dožívají okolo tří let, jsou známy i případy, kdy se zvíře dožilo 5 nebo 6 let, ale jsou tospíše výjimky. Velmi často se také stane, že zemře jedinec, který má necelé 2 roky života za sebou. Všechno je dáno nejen jeho genetikou, ale také výživou, způsobem chovu a samotným jedince. Taky se těžko dohledává, zda zvíře trpělo nějakou chronickou chorobou, která nemusela být na první pohled patrná. Proto odpověď na otázku není také zcela jednoznačná. Dalo by se říci, že v rámci průměru sejedná o jedince v nejlepších letech. Pozor by si však měli dávat majitelé samic, kteří až v tomto věku začali přemýšlet o případných mláďatech. V tomto příadě by odpověď zněla, ano, váš pískomil je již na svůj první vrh starý. Březost v tak pozdním věku může vést ke zdravotním problémům matky, ale i mláďat. Každý pískomil by měl mít svou přepravku. Ať už z důvodu cestování na delší trasy nebo jen pro případ, že bude někdy nutno navštívit veterinárního lékaře. Přepravka by měla být přiměřená velikosti, aby se v ní mohl pohodlně otočit, uložit se a nejlépe i trochu projít. Na spodu přepravky by měla být vždy podestýlka, kterou je vhodné po každé cestě, kdy bude následovat delší pauza vyměnit za čistou. Pokud s pískomilem cestujete méně jako 4 hodiny není potřeba mu do přepravky dávat jídlo ani napáječku. Ale je vhodné mu tam něco na jídlo nasypat či vybavit přepravku třeba ruličkou od papíru, aby měl po cestě zábavu. Pokud je cesta delší jak 4 hodiny. Měl by majitel mít sebou připravenu napáječku s vodou a pískomil v přepravce nasypané krmivo. Je zřejmé, že napáječka nelze do přepravky umístit tak, aby nekapala. Proto je dobré podat pískomilové vodu v intervalech a pak zase oddělat. Dále je důležité volit přepravu dle počasí. Pískomil se nesmí přepravovat v mrazech a při silném dešti s větrem. Hrozí promrznutí až smrt pískomila. Pro případ větru a přímého slunce je dobré dát do přepravky buď domeček a nebo krabičku od čaje, aby se měl kam skovat a nebyl vystaven nepřízni počasí. Jinak pískomilové cestování snáší v pořádku a obvykle si z něj nic nedělají. Samozřejmě se snažíme je v co nejkratší době přepravit a dát do ubikace s podestýlkou, krmivem a vodou. Kde budou mít klid a mohou si po cestě odpočinout Voda http://www.piskomilove.estranky.cz/stranka/piskomil-a-voda
Často se zde setkáváme s otázkou ,,jak seznámit dva pískomily“. Pro člověka jenž pískomily nezná, může být důležitost, jenž se této otázce přikládá, až podivná. Ale vesměs každý kdo si takovou akci zkusil by dal cokoliv za jednotnou jednoduchou stoprocentně fungující radu. (často mi píší lidé- no ale seznamování pískomilů není vůbec složité já je k sobě hodil a bylo to. Ano tahle situace samozřejmě nastává taky, ale radit ji nebo považovat to že pískomili seznámím v pohodě, za jasnou nformaci je skoro trestné, myslím si to už jen podle počtu uveřejněných problémových seznámení tady pod článkém a ty jsem si nevymyslela) Na začátek bych chtěla uvést, že tady v článcích na našem diskuzním fóru se často setkáte s názorem, že pískomil by neměl být chován jako soliterní zvíře. Ráda bych, ale upozornila, že tato poučka platí v případě, že si pískomila teprve pořizujete, pokud ho už nějakou dobu máte a vaše zvíře se už řadí mezi zvířata ve zralém věku (půl rok a výše) není dobrý nápad mu pořizovat kamaráda. On už si na svou samotu zvykl, je to ,,rozmazlený jedináček“ a příchodem nováčka by utrpěl spíše psychickou újmu, nežli by to mělo nějaký pozitivní efekt. Rovněž Rovněž nijak nepropaguji a neschvaluji pořízení jedince opačného pohlaví, pokud již nemáte s chovem zkušenosti a nevíte co to obnáší. Popřípadě nemáte v plánu oba rodiče rozdělit po narození dětí i s dětmi podle pohlaví. O tom více v sekci rozmnožování (není v ní sice zatím mnoho, ale dle mého názoru to pro,,představu“ zatím stačí, postupně bude dodělána) Není seznámení jako seznámení Než začnete seznamovat je třeba si přebrat několik věcí- jak je moje zvíře staré?, jak dlouho je bez kamaráda? Jak je staré zvíře jenž chci přidat? Jaký je mezi nimi věkový rozdíl? Jak dlouho bylo bez kamaráda přidávané zvíře? Je velký rozdíl když přidáváte k sobě dva velmi mladé jedince nebo jednoho starého a jednoho mladého popřípadě dva staré. Tak jak jsem tady příklady uvedla je to od nejjednoduššího seznamování k nejsložitějšímu, ale i mezi nimi jsou samozřejmě vyjímky. Všeobecně se v různých zdrojích uvádí, že by neměl být problém seznámit dva mladé jedince do věku tří měsíců jiné zdroje uvádějí deset týdnů (má zkušenost praví, že nad tři měsíce problém většinou v malém rozměru už je). Rovněž se spíše doporučuje přidávat k zvířeti staršímu například deset týdnů zvíře mladší (nejlépe pod sedm týdnů). Roli hraje samozřejmě také pohlaví, nejlépe se k sobě přidává samec se samicí (ale pozor stále platí v malém věku a za použití seznamovacích metod i zde jsou vyjímky a viděla jsem opravdu ošklivou rvačku samce se samicí při pokusu chovatele o přidání). Uvadí se, že lépe se seznamují dva samci než dvě samice. Seznamovacích metod je několik, já doporučuji přemýšlejte, než některou zvolíte, hned první totiž vypadá náramně jednoduše u hodně mladých zvířat většinou funguje, ale v případě, že jste zvolili špatně První metoda je prostá. Vezměte klícku vašeho zvířete popřípadě úplně novou a důkladně ji vyčistěte, aby nezůstal žádný pach po předchozím majiteli. Nachystejte si obě zvířátka, nejlépe pomocníka, aby jste jedno do Pokud se prát nezačnou sledujte s rukavicemi zvířata ještě půl hodiny (může nastat situace, že zvířata se do sebe pustí až si prostor očichají a uvědomí si přítomnost někoho cizího). Pokud se ani po půl hodině prát nezačnou vypadají v klidu, doporučuji zdělat rukavice, ale ještě půl den průběžně kontrolovat zda je vše ok. Druhá metoda je poněkud náročnější, ale většinou nejpoužívanější a nejfunkčnější. Často se používá, když první selže. Základem je klec nebo ještě lépe akvárium, jenž pomocí pletiva rozdělíme na dvě části. Pletivo by mělo být takové, aby si přes něj pískomilové neublížili. Takže buďto dost husté nebo dvojité (to znamená například prostředkem akvária rám kde je vsazeno pletivo centimetr mezera a zas pletivo). Dejte pozor, aby pletivo bylo ,,od vrchu do spodu“ šikovnost pískomila ve snaze zabít soka je někdy překvapující- tudíž na případné podhrabání nebo přelezení je třeba od počátku myslet. Máme-li takovou ubikaci čeká nás běh na dlouhou trať následuje období kdy budeme každý den pískomily v rozdělených půlkách akvária střídat tak dlouho dokud na sebe nepřestanou agresivně reagovat. Jak poznáme, že je vše ok? Buďto tak, že pískáčci v rozděleném akváriu spinkají vedle sebe u pletiva a nebo se vrátíme k první metodě a zkusíme jestli už třeba neklapne. Časový horizont úspěšnosti je různý od týdne až po řadu měsíců nebo neúspěchu. Třetí metoda je společné pouštění na velkém neutrálním území s dostakem úkrytů (pozor ale takových u nichž se vám nemůže stát, že do nich pískáči vlezou společně servou se a vy nebudete mít příležitost je Čtvrtá metoda je podle různých autorů rozporuplná a diskutovaná. Jedná se totiž o přebytí pachu pískomila například levnou voňavkou, kdy se kapička parfému dá nad nos pískáče aby necítil pach soka. Ti se pak společně pustí do neutrální vyčištěné ubikace a tam jak vůně postupně odeznívá si na sebe postupně zvykají. V zahraničí je tato metoda používána samostatně i jako doplnění předchozích dvou a uvádí se, že není tak spolehlivá jako metoda druhá. Rozporuplná a diskutované je především proto, že voňavka může poškodit čich pískomila, vyvolat alergie a nebo ho dokonce při slízání otrávit- proto se u nás moc nepoužívá. Při společném ubytovávání dbejte na to byl-li nebo je-li se seznamováním problém, aby měl každý pískomil svoji misku se žrádlem, svoji napáječku a dáváte-li jim např. jablíčko aby měl každý svoje- jinak se o něj určitě Seznamování pískomilů je zpracováno na stránkách například: http://www.vamandlob.estranky.cz/clanky/chov-piskomilu/seznameni-piskomilu -chovatelka má se seznamováním zvířat bohatou zkušenost je možné k ní směřovat své dotazy. To jak seznamování probíhá v praxi si můžete přečíst v následujících příspěvcích uživatel tohoto fóra a udělat si tak reálnou představu o tom jak to s těmi pískáči tedy vlastně je ;-) (Vřele to doporučuju neb číst hromadu rad a přípomínek sepsaných do jendoho sloupce vypadá strašně teoreticky a nepřesvědčivě.Zatímco takhle čtete ze života-)). Komu se to číst nechce můžu říct, že ve zkušenostech zdejšího osazenstva se odráží to co jsem tady sepsala do článku seznamování a neb to že seznamování je problém a že nejvhodnější je skutečně druhá metoda) Petul
ahojky, já s tim seznamováním .... byli ve věku cca 5 a 6 měsíců, původně sem si myslela, že sou to samečci ( nakonec jak už víte samička a sameček - samička byla v době seznamování starší o měsíc baj voko :O) ) dala sem je do uplně cizí klece kterou ani jeden neznal .... byla sem ve střehu.... dala jik tam žrádýlko seno a udělala pelíšek .... nejdřív se jen tak okukovali, pak očmuchávali a večer už spinkali spolu .... noc přežili bez "bitky" tak sem je dala do klece kterou předtím obývala Myška ( po předchozím vymytí ) no a za pár měsíců se jim narodili
bes
Kdysi jsem seznamovala Bena a Betynku, nejdřív jsme měli od září Bena, přinesli jsme si ho cca jako 6-8 týdenního... V lednu jsem k němu pořídila Betku, ještě jsem o nich tolik nevěděla...tedy o seznamování...takže jsem je mimo klec dala k sobě čuchnout...a pak spolu do klece - byli naprosto v pohodě..žádné praní...nic...asi si padli do oka, protože mimča pak byla záhy :o)). Gini s Gabi jsem seznamovala cca měsíc, možná i trochu dýl. Gini byla cca o 3 měsíce starší...po prvním kontaktu se na malinkou Gabču vrhla...musela být každá v jiné kleci. V klecích jsem je střídala...snažila se je pouštět spolu ven....Gabča byla inteligentní a když ji Gina honila...utíkala se ke mě schovat. Po měsíci a něco se mě povedlo, že si padli do oka a byli spolu v klícce - v pohodě Frca 1. pískomila Mykeše koupil manžel synovi ke 2. narozeninám. Teď už je znám lépe a tak bych řekla, že mu bylo tak 3/4 roku.Neměli jsme net a nesehnala jsem ani žádnou chovatelskou příručku a tak jsme se o něj starali jak Hani Katka Arwen Svého pískomiláka Hanyse jsem seznamovala hned dvakrát prvně s Hopíkem. Hopík je šedobílý krasavec ze zverimexu- byl stejně starý jako Hanys a tak jsem ho k Hanysovi jednoduše strčila. Aby bylo jasno Hanys byl v té době bez kamaráda sotva týden nebo čtrnáct dní - předtím bydlel s Mini takže byl zvyklí na společnost. Hopíka v pohodě přijal i když popravdě moc nadšený nebyl- bohužel Hopík byl nemocný ve zverimexu sem ho prostě čapla a šla a tak jsem si toho že je nemocný nevšimla. Hopík za čtrnáct dní u nás umřel. Následovala delší pauza- jednak jsem prvně chtěla držet karanténu neb sem nevěděla na co Hopík umřel a jestli se neudělá zle Hanysovi a jednak sem potom musela počkat než náš budoucí vyhlídlý pískomilek doroste. Druhý nově příchozí je Hami - udělala jsem tu chybu, že jsem si řekla šlo to s Hopinem půjde to i s Hamim. Nešlo to. Hamiho sem strčila k Hanysovi a ten mu ve rvačce která nastala zlomil nohu. Hanys nechtěl žádného kamaráda. Teď už Hami a Hanys bydlí spolu, ale seznamování bylo dlouhé a probíhalo tak že sem je každý den třikrát prohazovala v rozdělené kleci- měla jsem štěstí Hamimu se noha zahojila a kluci se mají rádi. Jenže je třeba si uvědomit že sem mohla mít jednoho sóla a druhého mrtvého nebo sĺo pochroumaného pískáče- s touto možností vždy raději počítejte! Lili Nepovedené seznámení Scretchyho s Bělochem.
Zpracovala Katka Arwen, Bibe a členové tohoto fóra - za pomoc jim patří velký dík! Prosím dále nešířit! |