 | 
|
|
|
NemociNejčastější choroby pískomilů (čtěte také rubriku Když onemocní) Pískomilové jsou obvykle velmi zdravá zvířata. Nejsou tak náchylní na nemoci jako například potkani a morčata. Ale i tak lze u nich objevit několik specifických chorob. Pokud se jedná o závažnější nemoc, je vždy lepší vyhledat pomoc veterinárního lékaře, i když nemá danou specializaci na hlodavce. Veterinárních lékařů, kteří se věnují speciálně malým hlodavcům je málo, ale přece jen mají větší povědomí a lécích a možné chorobě.
,,Krev" z očí a nosu Porfyrin je to organická sloučenina, produkovaná Harderovou žlázou (slzná žláza třetího víčka uložená ve tkáni očních spojivek). Sekret této žlázy má podobnou barvu jako krev. Objevuje se okolo očí a nosu. Často způsobuje u chovatelů paniku. K té však není vždycky důvod. Občasný slabý výskyt porfyrinu je u pískomilů normální. Objevuje-li se však pravidelně nebo trvale ve velkém množství, měl by starostlivý chovatel zpozornět. Zvýšené vylučování této látky se totiž objevuje u zvířat, která jsou vystavena stresové zátěži (pískáči jsou na stres velmi citliví), trpí nějakou nemocí nebo mají špatnou výživu. Alergie Pískomilové jsou alergičtí na aromatické oleje. Obzvláště na cedr a smrk. Projevem je zarudlý, napuchlý nos a špatné dýchání. Nos je také často velmi bolestivý. Doporučuje se léčba antibiotickou mastí. Poranění uší Vyskytuje se v případě nadměrného čistění, kdy se pískomil poraní ostrými drápy. Někdy mohou být příčinou nadměrného čištění zánět nebo roztoči v uchu. Proto by se tato možnost měla před začátkem vyloučit. Šrám sám o sobě není nijak nutný léčit nebezpečím je jeho bakteriální infekce. Další komplikací na uchu může být vnější výrůstek, který má tvar květáku. Jedná se o nezhoubný nádorek, takže není důvod k jeho odstranění v případě, že pískomilové nijak nepřekáží a nerozškrábne si jej. Zlomený ocas Může se zlomit špatnou manipulací. Pískomil se nikdy nenosí za ocas a když už tak se chytá u kořene. Nikdy ne za špičku. V případě zlomení chocholky a části špičky nevypadá zranění nejlíp, ale po pár týdnech obnažené kosti samy upadnou. Pokud si pískomil zlomí ocas u kořene nebo v jeho polovině je nutný chirurgický zákrok provedený veterinářem. Pískomil si však potom musí zvyknout na jeho ztrátu a naučit se novou koordinaci. Přerostlé hlodáky Častěji se vyskytuje u zvířat,která mají nedostatek potřeb pro hlodání a také u zvířat, která o jeden hlodák došla. Příznakem je ztráta váhy a neschopnost příjmu krmiva. Dobré je pozorovat jejich hlodáky. V případě problému není problém zajít za veterinářem, který problém bezbolestně odstraní. Zlomenina Pískomilům se zlomenina relativně rychle léči. Pokud se nejedná o otevřenou zlomeninu, není potřeba hned vyhledávat veterináře. Pokud se nechá pískomil v klidu, je možnost samovyléčení. Není –li pozorováno zlepšení do týdne, je možná komplikace v podobě infekce či zánětu. Pískomil by měl mít ovšem chuť k jídlu a k pití. Pokud chybí a není pozorováno zlepšení je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Zlomenina přední končetiny je horší než zadní. Protože pak nastává problém s držením krmiva. Proto, je vhodné pískomilovi pomáhat. Je také dobré zvýšit mírně množství vápníku ve stravě a to například psím krmivem. Plísně Plísně jsou přenosné z člověka a dokonce i na člověka. Proto, by jsme měli být opatrní, když se zvířaty manipulujeme a sami plíseň máme. Projevuje se obyčejně ztrátou srsti, výskytu strupů na kůži a ze začátku ulepenou a slepenou srstí. Vhodná je léčba pomocí Surolanu, Canestenu nebo antibiotická léčba. Důležitá je však dezinfekce prostředí (důkladná). Záchvat – nejčastěji epileptický Častěji se vyskytuje u mladých zvířat, které z toho později vyrostou. Záchvat se však mlže objevit i u zvířat odrostlých a dospělých a to z důvodu nadměrného hluku, úleku či jiné stresové situace. Proto by jsme se měli těmhle situacím raději vyhýbat. Příznakem jsou stahlé uši dozadu, cvakaní a skřípání zuby, škubání tělem a někdy upocená srst. Pokud byl záchvat zapříčiněn nějakou situací, měla by se ihned odstranit. A pískomil by se měl dát do tichého místa. Kde bude mít teplo a pohodlí. To stejné by se mělo použít v případě epileptického záchvatu. Objeví-li se u mladého zvířete, je nutno jej vyloučit z chovu. Průjem Průjem může mít několik příčin. Od zcela banálních až po závažné choroby jako je Tyzzerova choroba. Může se jednat jen o nějakou dietickou chybu nebo o napadení bakteriemi. Ve střevě se dokonce bakterie jako E.coli, Salmonella a jiné střevní bakterie mohou přemnožit a způsobit průjmy. Důležité je při průjmech podat pískomilovi dostatek čerstvé vody a obyčejné krmivo, bez pamlsků. Při průjmech je totiž velké nebezpečí dehydratace a tím následné smrti. Pokud průjem trvá déle než jeden den, je vhodné vzít pískomila k veterináři. Ovšem jedná-li se o urputný vodnatý průjem, není dobré čekat. Tyzzerova choroba Tyzzerova choroba je nemoc způsobena bakterií Clostridium piliforme. Jendá se o grampozitivní sporulující bakterii. To, že sporuluje je velmi nebezpečné, protože je schopná dlouhodobě přetrvávat v prostředí a je těžko zdezinfikovatelná. Je velmi často považována za fatální onemocnění. Je společná myším, potkanům, vlastně většině hlodavců. Většina kmenů bakterie není přenosná z jednotlivých druhů, ovšem některé jsou společné. Proto, je možné je přenést z krmiva, podestýlky či donést z větší kontaminace hlodavců. Častěji se vyskytuje u mláďat a odstavčat, jelikož nemají ještě vyvinutou imunitu. Má formu akutní a chronickou. Akutní forma je velmi nebezpečná a obyčejně končí úmrtím bez typických příznaků do 48 hodin. Typickými projevy je vodnatý nebo kašovitý průjem. Dokonce se může vyskytnout pouze průjmovité špinění. Průjem se ovšem nemusí objevit vždy. Chronická forma je často bez projevů a je nebezpečná svým bacilonosičstvím. Projevuje se teprve při stresu nebo jiném oslabením organismu a obyčejně není tak smrtelná jako akutní forma. Dá se léčit antibiotiky, ale je to velmi dlouhodobá léčba a bakterie se mohou z organismu vylučovat ještě 14 dní po léčbě. Bakterie napadá tenké a tlusté střevo. Šíří se do jater. Obsahuje toxin, který ničí CNS a srdce a způsobuje paralýzu a ztrátu koordinace. Zánět vnitřního ucha Vyskytuje se zvláště u starých zvířat. Je charakteristický nakloněním hlavy. Obyčejně je naklonění hlavy způsobeno cystou v uchu. Chronická forma se projevuje ztrátou rovnováhy a častým točením dokola s nakloněnou hlavou. Chronickou formu může vyvolat i přechozená infekce ucha. Nejlepší léčbou je léčba pomocí protizánětlivých antibiotik. Ve většině případů se můžou příznaky na chronickou formu redukovat, protože dochází k adaptaci na hluchotu na jedno ucho. Ovšem nevýhodou léčby je, že se nemoc může kdykoliv vyskytnout znovu zvláště jednalo-li se o chronickou formu. Nádor pachové žlázy Pachová žláza je tenká žlutá čárka umístěná na spodní straně břicha. U některých je více viditelná. Obzvláště je výrazná u samců, kteří žijí ve velké skupině, obzvláště s více samci. Snaží se zdůraznit své teritorium i svou dominanci a tím pádem více značkují. Právě větší počet a častější značkování může vést k nádorům žlázy. Žláza se vyskytuje i u samic, ale obyčejně je méně viditelná. Sekret žlázy je pro nás nepáchnoucí. Nádor se začne projevovat jako malý vřídek, který se časem může zvětšovat. Dokonce tuto fázi je možné přejít a projevuje se velkým duřením a růstem žlázy. Obyčejně se nejedná o smrtelné onemocnění, protože nádor netvoří metastázy a netvoří tak nádory po těle (aspoň dle současných výzkumů). Jeho nebezpečí spočívá v tom, že si jej pískomil okusuje, může krvácet a zanášet se do něj infekce. Druhým nebezpečím je, že roste jak z venku tak vevnitř. Tudíž utlačuje vnitřní orgány a tím může způsobit smrt. Pachová žláza není životně důležitou součástí pískomila, tudíž se doporučuje nádor odstranit pod narkózou. Ovšem v naší ČR je oblast narkózy hodně riskantní, takže by se mělo počítat i s možností neúspěchu operace.
Šedý zákal U pískomilů je vzácnou chorobou, ale častěji se vyskytuje u starých pískomilů a u cukrovky. Často se vykytuje jako zelený nebo mléčný zákal čočky. Velkou roli hraje i genetika, zvířata u kterých se objevil, by měla být vyřazena z chovu. Nejedná se o smrtelné oenmocnění a dá se s ním žít. Důležité je kontrolovat zarudnutí oka a velikost. Při nadměrném bujení je vhodné rychle vyhledat veterináře. Mrtvice Vyskytuje se u starých zvířat tak i u zvířat vystavených náhlému stresu. Projevuje se náhlým kolapsem, paralýzou či slabostí na jednu polovinu těla. Obyčejně první pomocí je, aby byl pískomil v teple a suchu. Měl dostatek vody a klid. Ale obyčejně se jedná o smrtelné onemocnění dřív nebo později. Paraziti Překvapivě často se zde na diskuzi objevuje dotaz na parazity. Nejčastěji námi zaznamenaná je zatím sametka podzimní - pokud se v kožichu zvířete přemnoží může ho i zabít. Jedná se o malého červeného roztoče který je velký asi dva až čtyři milimetry. Tento roztoč dle dostupných internetových zdrojů napadá i člověka a způsobuje zarudnutí kůže a horečky jak sametka vypadá můžete kouknout tady http://www.youtube.com/watch?v=5STxzrNyxI0 Problém může být i třeba jiný parazit pokud chcete jít k veterináři je nejlepší vzít napadané zvíře a nebo nějak chytit přímo parazity samotné aby na ně mohl vet kouknout- třeba všenky se dají nalepit na izolepu. Pokud chcete poradit (ať už tady v diskuzi nebo u veta) je třeba to co ste v kožíšku viděli umět dobře popsat- rozměr, barva, počet nožiček pokud ho stihnete postřehnout.... Na zbavení se těhle potvor se používají antiparazityka ( http://obchod.kralici.cz/k70-pece-antiparazitarni.aspx) v rozsahu podle rozšíření parazitů. Pokud jde jen o jednu breberku stačí dezinfikovat zvíře (doporučován je písek a v něm arpalit jak se v něm pískáči koupou nanesou ho na sebe nebo zvíře natřít -koupání není vhodné a přímé stříkání na tak malé zvíře také ne, takže našplýchat na ruce a nanést na zvíře)- následuje dezinfekce ubytování (na tu se hodí Savo a Biokill). Pokud je rozšíření větší - např. jsou napadena ostatní zvířata v domácnosti - je třeba vydesinfikovat i je a celý byt! (rovněž možno vystříkat biokillem)
Svrab Svrab je způsoben roztoči, kteří mohou parazitovat jak na psech, kočkách tak třeba na morčeti. Je několik druhů svrabů, ale v podstatě jsou skoro všichni přenosní z jednoho druhu zvířat na druhé. Onemocnění lze charakterizovat tak, že zvířata se úporně škrábou. Většinou se jedná o zástupce rodu Sarcoptidae, kdy samečka vrtá chodbičky v kůži. Obecně lze říci, jakmile spatříte jakoukoliv kožní změnu na svém pískomilovi je velmi dobré navštívit veterinárního lékaře. Pak následují seškraby pro určení, zda je to opravdu svrab a následná léčba, která je obvykle dlouhodobá a musí se dávat velký pozor, aby nebyl parazit přenesen i na ostatní druhy zvířat. Sametka podzimní Sametka podzimní napadá spíše psy, ale může být zavlečena také trávou, větvičkami či něčím jiným z přírody i na pískomily. Důležité v tomhle případě je také její ošetření, zde již postačí vpodstatě běžně užívané antiparazitikum jako je například Arpalit Neo, Biokill či Frontline. Důležité je také vyčištění ubikace. Čmelíkovec krysí (Ornithonyssus bacoti) Jedná se o parazita, který se živí krví. Je čím dá častější u domácích hlodavců. Podobá se malé červené tečce a je velmi infekční a také se velmi rychle dokáže množit. Může způsobovat jak svědění a ztrátu kůže, tak hlavně anémie, na které může zvíře velmi lehce uhynout, proto je zde velmi nutná návštěva veterinárního lékaře a ošetření.
Tohle je jen krátký výpis o některých ektoparazitech hlodavců. Vždy je dobré odnést hlodavce k veterináři, nejlépe se záchytem daného parazita. Stejně pak je důležité dodržet předepsanou léčbu a důkladná dezinfekce okolí. Nejčastěji by na parazity měl stačit Arpalit či Biokill, ale na některé to nepůsobí, proto se šahá do jiné kategorie. Klece a akvária je vhodné ošetřit ředěným savem a následným důkladným propláchnutím čistou vodou. Všenky -http://www.dailycavy.cz/old/vsenky.html
Vytaženo z archívu diskuze: Sophie- nejdříve umřela andulka potom znenadání umřel pískomil po prohlídce se došlo na to že měl plný kožich parazitů,po kontrole stejně tak jeho spolubydlící a druhá andulka. Citlivější k roztočům byli spíš mláďata než dospělci pískáčů. Popis breberek jako malé černé či červené tečky sající krev- tip na čmelíkovce nebo sametky. Zbavování se pomocí alparitu a desinfekce celého pokoje Bes - citace archivů- ahojky, jdu si k vám pro radu, našla jsem u Betynky ne blechy, ale takové malé buď hnědé nebo černé broučky, ona je poštípaná, měla jich plno v klícce (ale předtim jsem si toho nevšimla, tak nevim), nevim co to je.... vyčistila jsem ji klec, vymyla, vystrikala Bio-killem, i domecek - tam to bylo taky, dala ji misto podestylky kuchynske ubrousky. Ji samotnou jsem postrikala Arpalitem-Neo, nad ümyvadlem jsem ji ocistovala...mela toho po sobe spoustu a take strupy. Pak jsem stihla jeste dalsi 2 klece - 4 holcicky, ale ty uz na tom nebyly tak bidne, meli toho o hodne min. Dnes dodelam dalsi - jsou od tehle mimo. Myslela jsem, ze je to blecha, jsem take hrozne postipana (bety je milacek a chodi ke me i sama)...ale ted netusim coto? Nevíte někdo, zkuste mě prosím poradit...díky...kdyžtak, co vše jste udělali a tak Odpověď Sophie- Ahojky, takže budeš mít asi problém s čmelíkovci, to jsou takoví zákeřní paraziti, mají tmavší barvu a parazitují na hlodavcích. Takže několik rad, které jsem dostala já a u mě pomohly. Vyházet všechny hobliny, misky, domečky, všechno vystříkat biokillem. Pískáčky musíš potřít taky, hlavně opatrně na oči a na tlamu, mělo by se jim to trochu vmasírovat do kůže. S kuchyňskými ubrousky jsi udělala dobře. Doporučuju nastříkat biokill i na prachovku a pročistit celý pokoj, nábytek a tak. Pokud máš jiná zvířata, desinfikuj je taky. Sama jsem používala biokill i u andulky. Celý postup by se měl za 24 hodin zopakovat a potom opět za 3 dny. Hlavně musíš kontrolovat jestli žerou, můžeš klidně přidat i krmiva. Pokud přestanou mít chuť k jídlu je třeba dokrmovat. Jinak jestli lezou na člověka nevím, já jich měla plný pokoj a i když po mě lezly nikdy jsem poštípaná nebyla. Přeju hodně štěstí...
- dočasné zpracování Katka Arwen vše bude ještě upřesněno!!! Zpracovala Bibe, zákaz kopírování |
