 | 
|
|
|
Povaha pískomilůKapitoly7.Je možné je venčit a nechat proběhnout? 8.Snášejí se s jinými zvířaty?
Povaha pískomila by se dala shrnout nejspíš takto: rychlý, plachý, zvědavý, ale na pohled okouzlující. Taktéž by bylo vhodné říct „ne pro každého vhodný“. Jedná se o zvíře, které má své období aktivity a nejraději ji provozuje v době, kdy chcete jít spát nebo vykonávat nějakou činnost, při které potřebujete klid. Hodí se pro člověka, který je ochoten zvíře milovat i přes to, že se s ním nepomazlí a nebude jej nosit na rameni. Na druhou stranu, poskytne-li mu dostatek prostoru a perfektně zařízenou ubikaci se spoustou hraček a prolézaček na dovádění, může jej pozorovat místo televize. Pokud mu však věnujete spoustu času a snaží se pochopit jeho přirozenost a plachost, tudíž na pískomila netlačí a nenaléhá, může jej po delší době krásně ochočit. To však neznamená, že za vámi bude běhat jako pejsek, ale bude ochočen tak, jak to lze od pískomila očekávat. Rozhodně se nehodí pro člověka, který chce zvířátko na mazlení, které by mohl celé hodiny hladit a ono by z toho mělo neskonalé potěšení. Pískomil chce většinou žít svůj život, mít svůj klid a možnost „kutit“ si věci ve své ubikaci. Také se nehodí pro lidi, kteří potřebují pro spánek ticho a nemají možnost pískomila umístit do dostatečně vzdálené místnosti, kde nebude slyšet. Pokud jste milovníci hlučné hudby či si pouštíte dost hlasitě filmy, rozhodně není vhodné, aby s vámi pískomil trávil čas ve stejné místnosti, protože nadměrný hluk a rámus mu mohou způsobit záchvaty a třesy, které by mohli skončit i smrtí. Souvisí s předchozími odstavci, v přírodě žije soumračný život, tedy největší aktivita brzo ráno po rozbřesku a pak večer za soumraku do západu slunce. V domácnostech je většina pískomilů zvyklá na střídavý režim - pár hodin vzhůru pár hodin spí a to pořád dokola ve dne i v noci. Pískomil nemá nějak výrazné zvukové osobní projevy, jediné co od něj můžete slyšet je tiché štěbetání a švitoření jako od ptáčků. Nicméně zvuky dokáže ,,vyrábět" věcmi ve svém okolí, radi mlátí zařízením ubykace, šustí v papíru, trhají a škubou, hryzají a škrábou, hlodají mříže - všechny tyto a spustu dalších činností jenž dokážou vymyslet dělají nesmírný hluk. Ano jsou, pískomily není potřeba koupat (je to dokonce kvůli jejich kožíšku zakázáno) hygienu dodržují poctivě sami, koupou se v písku, který po koupeli použijí jako toaletu - při pravidelném čištění pískoviště není třeba ubykaci téměř vůbec nutné uklízet a nezapáchá. Je možné je venčit a nechat proběhnout? Nechat pískomili proběhnout venku, bez zajištění je velké riziko a nikdy se vám již nemusí vrátit. Stejné je to s proběhnutím v pokoji. Vždy zvažte, zda je váš pískomil natolik ochočený, že jej snadno odchytnete. Před otevřením klece zajistěte elektrické dráty kabely, a jiné věci pod proudem, zamezte zaběhnutí za skříně nebo schování do velmi nepřístupných míst. Nikdy nevíte, kdy se může leknout a strčit část těla do částí, ze kterých bude složité jej dostat. Ne. Pískomil rozhodně nemůže mít klec ani společný výběh s jiným zvířetem, pískáči jsou silně teritoriální.Pískomil je prostě zvířátko, které vyžaduje svůj klid, ale současně i pozornost. Má rád, když může přestavovat svou ubikaci pomocí nejrůznějších věcí a neustále něco hlodat. A věřte tomu, že ať už mu vybavíte „domov“ jakkoli, vždy si jej přestaví podle sebe – takže by se dalo říci, že je i dost pracovitý. Což vám někdy poleze na nervy, zvláště chcete-li odpočívat.
Pískomil a jiná zvířata Jelikož se neustále množí a opakují dotazy na to, jestli lze pískomil chovat s jinými druhy hlodavců vznikl tento článek. Pískomil a pes nebo kočka Pískomila lze pouštět v přítomnosti dobře vychovaného psa nebo kočky. Musíme mít však jistotu, že jim druhé větší zvíře neublíží a nepovažuje pískomila za kořist. Samozřejmostí je také vždy naše přítomnost, pokud jsou obě zvířata pospolu v jedné místnosti. Pískomil a jiný hlodavec Sposta lidí si myslí, že hlodavce lze kombinovat mezi sebou a chovat několik druhů v jedné kleci. Vždyť jsou to přece „myši“, tak proč by si nemohly dělat společnost. Opak je však pravdou. Stejně jako kočka není malý pes není pískomil ani myš ani křeček a společnost těchto dvou mu nedělá vůbec radost. Ba naopak bere jiné druhy jako své nepřátele a konkurenty, kteří jej ohrožují. Proto nikdy nedávejte pískomila k jinému hlodavci. V případě křečků a myší by taková stmelování mohla skončit smrtí jednoho nebo dokonce obou jedinců. Co se týče morčat, králíku a potkanů platí to stejné, akorát, že zde by vyhrálo mnohem větší a váhově několikrát těžší zvíře. Proto vždy chovejte pískomila pouze s jinými pískomilem stejného druhu a neexperimentujte. Dopřejte každému druhu svou vlastní ubikaci. Při kupování zvířat nemyslete jen na sebe, ale hlavně na zvířata. Je sice pěkné, že chcete mít spoustu zvířat, ale nebuďte sobečtí a pokdu jim nejste schopni zajistit pěkné životní podmínky, pak si je raději nekupujte. Vy byste také nechtěli žít s opicí v jedné kleci a přesto jsou našemu druhu nejbližší. Pískomil a pták U pískomila a ptáků platí to stejné, co v případě psů a koček. Dohromady a volně po bytě je může pustit pouze v případě, kdy máme jistotu, že pták nebude pískomila brát jako kořist, nebude jej lovit a pronásledovat. Taktéž bychom měli vždy být přítomni, abychom mohli včas zasáhnout a předešly tak zranění ze zobáku nebo z ostrých drůpů. Popřípadě, kdyby se pískomil ohnal po ptákovi.
|