Černá berkshire samička, narozená 24. 3. 2008. Je to šídlo a plašanka, co pořád někde poletuje, chvilku neposedí, hladit a drbat se moc nenechá, spíš vůbec, jen někdy, když mě u toho může olizovat. Je tvrdohlavá (asi že je Beran;o)) a když si něco usmyslí, tak to taky dokáže, hlavně co se týká jídla, zvlášť dobře jí jdou krádeže mých snídaní. Slečna nám povyrostla a stala se z ní línější postarší dáma. I přes mírnou dietu je to taková naše kulička, která zbaští, co vidí, u misky je vždycky první a jídlo je její největší motivace, proč odhodit lenost a být zase rychlá a mrštná jako za mlada. Její někdejší temperament se teď projevuje hlavně výbušností, se kterou se nechá vyprovokovat od Iulinky a to je pak další motivace k pohybu;o) Občas už se dokonce nechá i pohladit:o) Jinak je přátelská a s každým hned kamarád, klidně si jí může kdokoli odnést, ani nemrkne, že jí chybím. Venku je trochu nervík, většinou se mi schová pod mikinu, chvíli kouká a pak tam usne, takže vycházky jí asi neba;o) Doma ale vyvádí otvírá si na mě hubu a je to pěkné čuně-čůrá si domku a tak podobně. Jinak ale miláček k nezaplacení! Agathka nás opustila 7. 10. 2010, ve více než dvou a půl letech. Přes dva rostoucí nádory byla až do konce čilá a aktivní, snažila se žít, jako by jí nic nebylo, všude šmejdila, milovala dobré jídlo, chodila se mazlit, hrála si s holkama. Nemoc byla ale bohužel nakonec silnější než ona a Agathka musela svůj boj vzdát. Pro mě navždycky zůstane tím malým rozmazleným miminkem, co jsem si tenkrát přivezla z Hůrky, a kterým vlastně celý život byla. |
|