Suchozemské želvy - chovají se v terariích. Je potřeba je vybavit nějakým zdrojem tepla (stačí žárovka) Terarium je potřeba vystlat nejlépe nějakým přírodním substrátem - lesní hrabanka, nasekaná kůra, suché listí, méně již hrubýma hoblinama či částečně pískem. Dále je potřeba vyrobit želvě nějakou jeskyň pro pocit bezpečí (pokud je chovaná venku, tak jako úkryt před přílišným horkem nebo chladem). Je lepší volit přírodní materiály, než umělé (např. z kusu kůry, kokosové skořápky atp.). Je zde potřeba mít mističku na vodu, místo kam klademe čerstvou zeleninu a další druhy želvího jídla. Dále, pokud plánujeme rozmnožování, je potřeba vyhranit místo v teráriu na kladení vajíček.
Vodní želvy - chovají se v akváriích nebo akvateráriích. Na dno je potřeba umístit praný hrubý písek nebo kamínky. Dále je vhodný taktéž nějaký kus dřeva (kořen) pro pocit bezpečí želvy, nejlépe aby částí vykukoval nad hladinu, aby želva měla možnost vylézt ven a slunit se, což je pro ně velmi důležité. Dále je potřeba podávat potravu tak, aby po nasycení želvy nezůstaly zbytky ve vodě a nezačaly tam hnít a znečišťovat vodu. Nesnězené kusy potravy je nejlepší z vody vyjmout.
_______________________________
Želvy se obvykle chovají v teráriích popř. venkovních výbězích. Konkrétní podmínky chovu se druh od druhu liší. Obecně platí, že čím větší terárium, tím lépe. Minimální rozměry terária se dají odvodit z velikosti krunýře dospělé želvy.
Délka terária by měla být pětinásobek délky krunýře (= 5x krunýř).
Šířka terária jeho trojnásobek (= 3x krunýř).
Výška záleží na schopnostech želvy se natáhnout. Některé druhy velmi dobře šplhají (i když se to nezdá) a želva by mohla uprchnout.
Např. pro jednu želvu dlouhou 30 cm potřebujeme terárium velké alespoň 150x90x50 cm.
I když si přineseme domů malé mládě, je lepší předem počítat s větším teráriem. Malá želvička může vyrůst nečekaně rychle.
Pokud bude v teráriu želv více, je třeba s každou želvou rozměry o 1/3 zvětšit. Čili pro dvě želvy velké 30 cm je potřeba terárium alespoň 200x120x50cm.
Pro většinu druhů želv platí, že potřebují zdroj tepla. Nejčastěji se používá žárovka v květináči umístěná nad větší plochý kámen. Tam se pak želva chodí vyhřívat, aby se „nastartovala“ na provozní teplotu. Kromě žárovky potřebují některé želvy speciální UVB zářivku. Bez UVB záření totiž nejsou schopné zpracovat vápník. To se projevuje měknutím krunýře (viz. Nemoce).
Další vybavení terária se liší podle druhu želvy. Potřebné vybavení se dá hrubě rozdělit do dvou skupin – vybavení terária pro suchozemské želvy a vybavení pro želvy vodní (akvaterária). Pěkné a udržované terárium se může stát estetickým doplňkem pokoje (např. jako součást nábytkových stěn), ale na paměti bychom měli mít hlavně potřeby našich želv.
Suchozemské želvy:
Dno terária je potřeba vystlat vhodným substrátem. Podle druhu želvy můžeme použít písek a kamínky (pro želvy z pouštních oblastí), obyčejnou zeminu, lesní hrabanku, rašelinu (pro vlhkomilné želvy), suché listí, nasekanou kůru. Pokud substrát nasbíráme venku, je vhodné ho sterilizovat např. vypečením v troubě. Různé druhy substrátu se dají kombinovat, rozmanité prostředí želvám svědčí.
Důležitou součástí terária je úkryt. Zvlášť pokud jedno terárium obývá více želv, dostatek úkrytů pomůže vyhnout se střetům. Na úkryt se dají použít různé kupované nebo doma vyrobené domečky, ale stačí i kus kůry, převrácený květináč, kokosová skořápka atp.
Na pití jim stačí miska s vodou. I když neumí plavat, suchozemské želvy se rády koupou. Proto by měly mít misku velkou tak, aby se do ní celé vešly. Na jídlo speciální misku nepotřebují, lepší je potravu jim dávat na plochý kámen.
Vodní želvy:
Teráriu pro vodní želvy se říká akvaterárium. Největší část v něm zabírá voda. Vodní sloupec by měl být vysoký tak, aby se želva mohla pohodlně vzepřít na zadních a nadechnout se. Některé druhy se ale rády potápí do hloubky. Na dno je třeba umístit písek nebo kamínky.
Některé želvy rády vylézají na souš. Na tu se dá použít kus plovoucí kůry, kořen stromu, hromádka kamínků nebo třeba skalka slepená z kousků břidlice. Na souš se budou také želvy chodit vyhřívat.
Místo na krmení a pitnou vodu vodní želvy nepotřebují.
Mezi další vybavení patří vodní filtr, udrží vodu déle čistší a nezapáchajicí. Některým želvám je potřeba ohřívat vodu pomocí akvarijního topítka.
Venkovní výběh
Některé suchozemské a vodní želvy je možno přes léto chovat ve venkovním výběhu. Výhoda výběhu je v tom, že želvám poskytuje mnohem více prostoru a přirozenější životní podmínky, než v jakkoliv dobrém teráriu. Nevýhodou je vetší možnost ztráty želvy, ze špatně zabezpečeného výběhu mohou utéct samy, někdy dokonce být zcizeny. Také se k nim mohou dostat různí dravci. Proto je nutné výběh dobře oplotit a nejlépe krýt pletivem i shora. Plot musí vést i do hloubky, protože některé želvy hrabou velmi dobře.
I výběh by měl splňovat některé základní podmínky stejně jako terárium. Želvy musí mít možnost úkrytu. V případě velkého nočního poklesu teplot ocení vyhřívanou boudičku. Terén výběhu by se měl co nejvíce podobat přirozeným podmínkám, ve kterých želvy žijí. Jezírko pro vodní druhy je samozřejmostí.
Do výběhu vysázíme pouze rostliny, které mohou želvy bezpečně žrát.
